Filmy žánru: Dokumentární

Život v plné rychlosti: Příběh Juana Manuela Fangia (Fangio: El hombre que domaba las máquinas) 2020

Juan Manuel Fangio byl králem Formule 1 a na začátku 50. let pětkrát vyhrál titul mistra světa – a to v době, kdy se nepoužívalo žádné ochranné vybavení.

ZZ Top: That Little Ol‘ Band from Texas (ZZ Top: That Little Ol‘ Band from Texas) 2019

Lovci virů (National Geographic Special: Virus Hunters) 2008

Viry – na jedné straně hrozba, na straně druhé zásadní role v lidském vývoji a formování. Lovci virů představí nový překvapivý pohled na přítomnost virů. Náš příběh začíná hledáním nových kmenů. Viry, na jedné straně hrozba pro lidstvo, na straně druhé opak. Viry hrají zásadní roli v lidském vývoji a formování, dokonce nás i vytvářejí. Jak se všechno tohle mohlo stát? Odpovědi jsou zamčené někde hluboko uvnitř našeho těla.

Svět podle termitů (Svět podle termitů) 2017

Čeští odborníci odhalují překvapivá fakta ze života exotických termitů.Termiti, starobylá skupina hmyzu, nejsou jen obávanými škůdci. Jejich význam je daleko větší a dnes už víme, že svou činností do značné míry ovlivňují podobu celého našeho světa. Pro mnohé bude možná překvapením, že mezi vědci, kteří zkoumají život exotických termitů, hrají důležitou roli i naši odborníci. Diváci mohou sledovat výzkum docenta Jana Šobotníka z České zemědělské univerzity v Praze a jeho kolegů. Navštívíme s nimi pralesy Jižní Ameriky a Afriky i laboratorní pracoviště. Před několika lety vzbudili tito odborníci celosvětový ohlas svým objevem takzvaných vybuchujících termitů“ a během našeho natáčení zaznamenali u termitů nejrychlejší pohyb ze všech pozemních živočichů. Seznámíme se s podivuhodným společenským systémem termitů, poznáme, jak se brání před nepřáteli, a zjistíme, že právě tento nenápadný hmyz jako první na Zemi objevil zemědělství. Dozvíme se ale i o tom, jak rozkládají mrtvou organickou hmotu a umožňují její návrat do přírodního koloběhu. Mají proto zásadní úlohu ve fungování celého globálního ekosystému. Řečeno slovy docenta Šobotníka: Náš svět by bez termitů vypadal úplně jinak.“

Revoluce v myšlení – altruismus (Vers un monde altruiste?) 2016

Změníme naše chování, abychom přežili? Nebo setrváme ve světě, kterému vládne univerzální egoismus? Příběh bývalého burzovního obchodníka.Bylo mu třicet, neměl žádné děti, žádné dluhy, ani žádné filantropické cíle. Prahnul po penězích, podobně jako alkoholik prahne po dalším drinku. Byl závislý. Připomíná vám to něco? Když ve dvaadvaceti letech poprvé vstoupil na burzovní parket a uviděl ty velké zářící obrazovky, připadalo mu, že obchodníci hrají nějakou hru. Pokud vyhrají, získají to, po čem toužil i on ze všeho nejvíc – bohatství. Osm let žil hrdina našeho dokumentu Sam Polk jako vlk z Wall Street. Peníze a moc. Opravdu jsou tím největším snem nás všech? Něco se ale změnilo během krize v roce 2008. Do té doby veškerou svou pozornost věnoval lidem, kteří byli nade mnou a měli víc než já. Tehdy měl poprvé pocit, jako by stál na okraji budovy a viděl celý svět pod sebou. Uvědomil si, že žil hrozně sobecký život. V tom okamžiku pochopil, že má vůči ostatním lidem jistou povinnost, kterou celý svůj život ignoroval, a rozhodl se, že udělá svět lepším.

24 hodin pražského metra (24 hodin pražského metra) 2018

Nahlédnutí do každodenního provozu i údržby dopravního systému, včetně přiblížení dění v místech, která běžní cestující nikdy nespatří. Natočeno ke 45. výročí uvedení do provozu… V květnu 1974 se splnily sny mnoha generací pražských dopraváků a podzemím se rozjely vlaky pražského metra. Po 45 letech si veřejnou dopravu v Praze bez metra nedokážeme představit. V současné době Pražané mohou využívat ke svým cestám tři linky – A, B a C, jejichž délka přesahuje 60 kilometrů. Běžný provoz všichni cestující dobře znají, ale co se děje na místech, která jsou běžným pasažérům nepřístupná? Je v noci v metru klid, nebo pořádný cvrkot? Pohled pod pokličku pražského metra nabízí následující dokument.

Miles Davis: Birth of the Cool (Miles Davis: Birth of the Cool) 2019

H1N1 – Budoucnost virů (H1N1: Our Viruses Have A Future) 2010

H1N1. Za nenápadnou zkratkou se ukrývá virus, který v loňském roce vyděsil celý svět. Mexická chřipka začala zabíjet po stovkách a lidé mluvili o nové globální epidemii. Pak se ale ztratila a přehlušily ji jiné problémy. Přesto vědci varují, že hrozí dál a kdykoli se může znovu objevit. Ale odkud se vlastně H1N1 a jeho další příbuzní berou? Jak se liší od běžné sezonní chřipky? Proč tak rádi a úspěšně mutují a jak se před nimi vlastně můžeme chránit? A jak můžou rozhoupat světovou ekonomiku? Bez ohledu na obrovské množství informací ve sdělovacích prostředcích se dokument pokouší o nový pohled na jednu z největších hrozeb současné civilizace

Azurová (Blue) 2017

Obrazově působivý dokument ukazuje nejen dopady lidské činnosti na ekosystém oceánů, ale také možnosti, jak moře před námi samými chránit. Oceán je místem, odkud život na naší planetě kdysi vzešel a jehož ekosystém má zásadní vliv na klimatické podmínky celé planety. Na první pohled stále vypadá jako neomezená zásobárna života. Tento nadbytek už je ale pouhou iluzí,“ pronáší jeden z protagonistů, oceánolog a potápěč Lucas Handley. Během posledních čtyřiceti let vymizela z oceánu přibližně polovina živočichů. Film představuje další ženy a muže z různých oborů, kteří na mnoha místech planety názorně předvádějí, jak narušení jednoho článku této otevřené struktury řetězově ovlivňuje další. Snímek však není pouhou zprávou o alarmujícím stavu našeho životního prostředí. Zachycuje také inspirativní příběhy několika osobností, které se rozhodly stát se aktivními ochránci.

Sen o nejtěžší hoře světa (Sen o nejtěžší hoře světa) 2008

20. 7. 2007 v 16:45 hodin pákistánského času vystoupil Libor Liban Uher na vrchol K2. Stál na druhém nejvyšším bodě světa. Přesto je jeho výkon v horolezeckém světě něčím opravdu výjimečným. Nejvyšší horou na světě je sice Mount Everest, ale horolezci tvrdí, že všechna ostatní NEJ patří právě K2. Nový dokument ostravského televizního studia by měl otevřít i témata, která v hodnocení celé akce zůstala trochu v pozadí. A sice skutečnost, že v oblasti K2 se zřejmě dá pracovat jen výhradně tradičním expedičním způsobem. Alpské lezení je tady prakticky vyloučeno. Téma, jemuž se dokument věnuje, bude právě o riziku, ale také o etice v horolezectví. Zdůrazněna bude i psychologická rovina. O úspěchu na K2 totiž rozhoduje kromě schopností a fyzické kondice horolezců také psychická odolnost. Tvůrci dokumentu se dotknou také toho, jak se taková expedice připravuje. Extrémní podnik totiž uskutečnili „amatéři“. Nebyl mezi nimi ani jeden profesionální lezec. Libor Uher dokonce nebyl nikdy před výstupem nad hranicí 8000 metrů. Horolezectví je přitom díky ohromnému zájmu o outdoorové aktivity atraktivním prostředím, které zajímá výrobce sportovního zboží, tedy silné sponzory. I díky tomu může v zemi pracovat a úspěšně se živit tolik profesionálních lezců. Nikdo z nich si ale nepřipsal takový úspěch jako tým Leopolda Sulovského.