Filmy žánru: Dokumentární

DEATH by MetaL (DEATH by MetaL) 2017

Katastrofa vzducholodi Hindenburg (Hindenburg: Titanic of the Skies) 2007

6. května 1937 zažili lidé na letišti v americkém Lakehurstu – a spolu s nimi celý svět – šok. Před jejich zraky došlo k jedné z nejznámějších a nejtragičtějších nehod dopravní historie. 35 mrtvých se stalo tragickým mementem vzdušných obrů lehčích než vzduch. S tradičně velkým zájmem očekávali obyvatelé New Yorku a státu New Jersey přílety německých vzducholodí firmy Zeppelin na východní pobřeží USA. Pohled na obry nebes musel být fascinující. I proto bylo 6. května 1937 na základně v Lakehurstu spousta lidí – příbuzní cestujících, zvědavci, novináři, kameramané filmových týdeníků a rozhlasový reportér. Díky zástupcům sdělovacích prostředků byla událost, ke které zde došlo, zdokumentována jako málokteré neštěstí v dějinách lidstva. LZ 129 Hindenburg patřil k tomu nejlepšímu, co mohli konstruktéři a technici od Bodamského jezera nabídnout. Délka 245 metrů, výška 41 metrů, luxusně vybavené interiéry. A 200 000 krychlových metrů vodíku, vysoce hořlavého plynu, který loď nesl. Dodnes nebylo stoprocentně zjištěno, co bylo příčinou oné spektakulární katastrofy, která proměnila pýchu německého techniky v hromadu ohořelých trosek. Rozhodně se na ní podílely vodíková náplň, statická elektřina a patrně i nátěr pláště opatřený hořlavou barvou. Neštěstí, jež na dlouhý čas odzvonilo plavidlům lehčím než vzduch, si vyžádalo třicet pět lidských životů. Britská dokumentární rekonstrukce přibližuje poslední fáze letu LZ 129 a vyšetřování příčin katastrofy, které proběhlo v USA krátce po tragédii.

Rychlejší než světlo (Faster than Light: Dream of Interstellar Flight) 2017

Odvážit se do neznáma, objevit, co se skrývá za horizontem, najít nové hvězdy, nové světy… Tyto sny jsou staré jako lidstvo samo. Naše Galaxie – podle dnešního stavu vědeckého poznání – obsahuje asi devět miliard hvězd podobných našemu Slunci a bezpočet planet příbuzných svým charakterem Zemi. Ale nejdůležitější otázkou týkající se průzkumu planet, které mají podmínky k tomu, aby mohly být obydleny člověkem, je i nadále to, jak se k našemu možnému budoucímu domovu dostaneme. Náš seriál seznámí diváky s inovativními technologiemi jakoby převzatými z vědeckofantastických románů, které odporují fyzikálním zákonům a jednoho dne nám mohou s pomocí nukleárlní fúze, energie černých děr, případně antihmoty umožnit dosažení dosud nevídaných ultrarychlostí.

Velkolepé norské fjordy (Erlebnis Erde: Magie der Fjorde) 2017

Norské fjordy patří k nejdramatičtějším krajinným útvarům v Evropě. Ale chladné a temné vody fjordů jsou domovem překvapivě bohatého a pestrého živočišného světa. Nacházíme tu obrovské studenomilné korálové útesy, žijí v nich měkce se pohybující pérovníci, kteří se projevují i světelnými záblesky, a zvláštní mořští plži žhnoucí ve tmě. V zimě se uchylují mezi fjordy tak husté roje sleďů, že se jimi moře jen černá. Není tedy divu, že přitahují dravce z blízkých i vzdálenějších vod. Kepokarci a kosatky zde pořádají hostiny, jejichž zbytky pak pilně odklízejí rackové a mořské hvězdice. V létě putují fjordy a proti proudu řek lososi, kteří místy překonávají i vodopády, aby se dostali na místa, kde tradičně dochází k oplodňování jejich jiker. Jsou to malé potůčky a říčky daleko od moře. V nich se líhne milionový rybí potěr. Teprve když rybky dosáhnou věku pěti let, vydávají se na zpáteční cestu do hlubších vod norských fjordů.

Atlantida: Důkaz (Atlantis: The Evidence) 2011

Aristoteles tvrdil, že bájná Atlantida, nádherná země, která se kvůli rozmařilosti svých obyvatel propadla do mořských hlubin, leží pouze v Platónově hlavě. Fantazie o Platónově ostrovu nikdy nevyprchaly. Atlantida byla už virtuálně lokalizována do nejrůznějších koutů světa a báje se chopili dokonce i nacionalisté: na Atlantidu si činilo nárok hned několik zemí. Ti, kteří sledovali spíš náboženské cíle, ji umístili do Palestiny. Jiným se zamlouvala její poloha u Špicberků, na Kavkaze nebo v Persii, na Kanárských či Azorských ostrovech. Podle některých ležela Atlantida v Anglii nebo dokonce v Africe. Koncem 19. století se Atlantida stala oblíbeným tématem, které uchvátilo pozornost veřejnosti. Někteří romanopisci vsadili obraz Atlantidy do velkolepého kosmického prostředí, kde se hraje o osud lidstva. Ve 20. století se námětu chopila filmová studia a chrlila scénáře o bájné Atlantidě. Za druhé světové války chybělo málo, a Evropu stihl stejný osud jako ztracený světadíl, ale ani po válce Atlantida neztratila nic ze svého kouzla. Podobnost s mínojskou kulturou a erupcí Théry je udivující, a odborníci se ve světle nejnovějších poznatků shodují, že jediným kandidátem na skutečnou Atlantidu je právě Théra. Platón měl na mysli zničení starověké Théry, a jeho popis v zásadě odpovídá průběhu událostí. Legenda o Atlantidě vznikla na reálném základě. Její vznik musela vyvolat nějaká událost, a přírodní katastrofa se k tomu podle expertů hodí nejlépe. Svět doby bronzové navíc nezažil katastrofu, která by se svým rozsahem byť jen vzdáleně přiblížila erupci Théry.

Saturnova tajemství (Kingdom of Saturn) 2017

U příležitosti výročí vypuštění kosmické sondy Cassini NASA byl natočen filmový dokument, který s pomocí záběrů pořízených infračervenou kamerou odhaluje tajemství Saturnových měsíců. Dozvíme se také, jakou roli hrála sonda Cassini v oblasti hledání mimozemských forem života. Vesmírná sonda se nyní po dráze tvaru spirály přibližuje k cílovému tělesu a vysílá na Zemi údaje, což bude dělat tak dlouho, dokud ji vysoká teplota Saturnu nerozžhaví a nezničí.

Podmořská divočina: Súdán (Víz alatti vadon, Szudán) 2017

Dániel Selmeczi, světoznámý fotograf přírodních snímků, a Zsolt Sásdi, potápěč a kameraman filmující svět pod vodou, který je oceňován i na mezinárodní úrovni, se pouštějí do neobyčejného dobrodružství: podniknou plavbu podél súdánského pobřeží Rudého moře. Oba vášniví potápěči vyhledají dosud neznámé korálové útesy, které nejsou ani vyznačeny na mapách, aby zdokumentovali raritní podmořské mikrosvěty, které jinde na světě nenajdeme, ale které čím dál tím více ohrožuje lidská činnost.

Podivné signály z vesmíru (Horizon: Strange Signals from Outer Space) 2017

Vědci z celého světa pročesávají vesmír a pátrají po inteligentních mimozemšťanech. Zatím nebyl nalezen žádný hmatatelný důkaz, nedávné objevy však naznačují, že by se to mohlo brzy změnit… Jsou mezi námi lidé, kteří mají už několik let podezření, že ve vesmíru nejsme sami. Že tam někde venku žijí jiné inteligentní bytosti, které jsou schopné s námi komunikovat, nebo nás dokonce navštěvovat na Zemi. Možná to zní jako sci-fi, ale právě teď vědci z celého světa intenzivně pátrají po mimozemských signálech. Tak jako manželský pár Duncan Lorimer a Maura McLoughlinová, kterému se v roce 2006 podařilo zachytit záhadné vysílání z vesmíru. Byl to signál tak jasný, že není přisuzován žádnému známému vesmírnému objektu. Způsobila ho srážka neutronových hvězd, nebo civilizace mnohem vyspělejší než naše? Podívejte se, jak pokračuje pátrání, které začalo už před více než 50 lety. Tvůrcům dokumentu se podařilo získat exkluzivní přístup do zákulisí bádání vědeckého týmu zabydleného v prostorách obřího teleskopu v Západní Virginii. Teleskop v městečku Green Bank sleduje signály z Tabbyiny hvězdy, která je tak podivná, že ji podle některých vědců může obklopovat Dysonova sféra – ohromný energetický kolektor vystavěný technicky vysoce pokročilými mimozemšťany.

Vesmírné sopky (Horizon: Space Volcanoes) 2017

Sopky se neprojevují pouze na Zemi, vulkanická činnost vzniká i mimo naši planetu. A právě studium vesmírných sopek nám poskytuje některé cenné údaje o vzniku Země a života na ní… Sopky dlouho utvářely podobu Země. To ví každý. Ale ne všichni si uvědomujeme, že na jiných planetách a měsících ve vesmíru se nacházejí ještě zajímavější a zvláštnější vulkány. Vydejte se za mezinárodním týmem vulkanologů na Island, kde dochází k fascinujícímu srovnání sopek na Zemi a v jiných koutech sluneční soustavy. Díky jejich výzkumu se dozvídáme, že největší vulkán sluneční soustavy, kterým je Olympus Mons na Marsu, se zformoval podobně jako islandské sopky. Nebo že na malém Jupiterově měsíci Io dochází k největším známým erupcím a že na Saturnově měsíci Enceladu jsou vulkány, které chrlí ledové gejzíry. Sopky nejsou jenom nástrojem ničení. Na naší planetě sehrály důležitou roli při vzniku atmosféry, a dokonce i života. A díky vesmírným vulkánům se vědcům podařilo zjistit více také o těch našich – jaké to bylo, když se formovala Země i co nás do budoucna čeká.

V zákulisí internetu aneb 50 let života online (Inside The Internet: 50 Years of Life Online) 2018

Síť slaví 50. výročí existence a National Geographic si připravil dárek v podobě nostalgické jízdy po kybernetické dálnici od prvopočátků dodnes. Síť změnila svět i nás, naše přátelství, návyky, dokonce i mozky.