Filmy žánru: Historický

Národní očista (Národní očista) 2018

Dokumentární film Národní očista otevírá dosud u nás dokumentárně nezpracované téma jedné z nejtemnějších částí naší historie – poválečných retribučních procesů a lidových soudů. Rozkrývá problematiku veřejných poprav, otázku viny a trestu, touhy po pomstě za každou cenu a osobní účasti na jejím vykonání. Skrze zatím nepublikované archivní záběry můžeme téměř v přímém přenosu sledovat ukázky lidových soudů, poprav a dramatické příběhy lidí, kteří byli v retribučních procesech odsouzeni na smrt často za banální osobní spory. Kromě různých hádek mezi sousedy, závisti kvůli majetku a rodinným svárům byla motivací udavačů také tzv. horizontální kolaborace“, kauzy žen obviněných z milostných vztahů s Němci. I tuto problematiku dokument skrze skutečné osobní příběhy ukazuje, čeho všeho jsou lidé schopni, jak na straně trestaných, tak trestajících. Mapuje toto období také pohledem historiků, právníků a etologa, kteří se zamýšlejí obecně nad tím, proč se z lidí za války stávali udavači a jak funguje v člověku mechanismus touhy po odplatě, nejen uvnitř jedince, ale i v davu.

Místokrálův palác (Viceroy’s House) 2017

Místokrálův palác v Dillí byl domovem britských panovníků, kteří vládli v Indii. Po 300 letech však jejich vláda dospěla ke svému konci. Po šest měsíců v roce 1947 zastával Lord Mountbatten, pravnuk královny Viktorie, funkci posledního místokrále, který byl pověřen předáním Indie zpět jejímu lidu. Příběh filmu se odvíjí v tomto úžasném domě. Nahoře bydlel Mountbatten společně se svou ženou a dcerou, dole pak žilo jejich 500 hinduistických, muslimských a sikských služebníků. Když se v domě sjela politická elita – Nehru, Jinnah a Gándhí – aby se přela o zrod nezávislé Indie, vypukl konflikt. Bylo přijato rozhodnutí rozdělit zemi a vytvořit novou muslimskou domovinu – Pákistán. Důsledky tohoto rozhodnutí přetrvávají až dodnes. Snímek nahlíží na tyto události optikou manželství Dickieho a Edwiny Mountbattenových a milostného vztahu mezi mladým hinduistickým sluhou Jeetem a jeho zamýšlenou muslimskou nevěstou Aaliou. Přestože se mladí milenci ocitnou lapeni ve víru znepokojivého konce říše, konfliktu s Mountbattenovými i vlastními komunitami, nikdy se nevzdají naděje.

Dukla 61 E2 (Dukla 61 E2) 2018

Ja su haviř, kdo je vic! Příběh (z) doby, kdy se socialisticky žilo, kapitalisticky pracovalo a kdy poslední z posledních byli prvními. Dvoudílný televizní film o osudech rodiny elitního havíře na pozadí největší důlní katastrofy druhé poloviny 20. století. 1. část: Osmnáctiletý Petr přivede do jiného stavu svou první lásku Janu. Aby získal byt, nastoupí přes odpor rodičů do dolu, ve kterém pracuje jeho otec Milan. Elitní havíř pronásledovaný záchvaty klaustrofobie po prožitém závalu. Petrovýma očima poznáváme drsné parťáctví i fyzicky a psychicky nepředstavitelně tvrdou práci 600 metrů pod zemí. Práci, při které jde každý den o život. A na povrchu? Tam Jana tráví dny s Petrovou matkou Marií. Ráznou ženou, která křehkou dívku nemůže vystát.2. část: 7. 7. 1961. Marii se rozpadá rodina. Petr hrubne, zhrouceného Milana přeřadili na hůře placené místo a Jana vyzradí Mariino nejtemnější tajemství. Ten den se Důl Dukla promění zanedbáním bezpečnostních pravidel v hořící peklo. Strach, chaos, panika, ale také statečnost a odhodlání zachránit ty, kteří zůstali pod zemí. A na povrchu? Ženy vyhlížející manžely, syny, milence.

Poslední útěk Jeronýma Pražského (Poslední útěk Jeronýma Pražského) 2018

Historické doku-drama Poslední útěk Jeronýma Pražského je natočeno poměrně komorním způsobem, a i když se tvůrci soustředili především na poslední fázi Jeronýmova života, snažili se, aby film nebyl informačně chudý. Pro režiséra Lubomíra Hlavsu je docela typické, že jeho filmy nejsou historickou rekonstrukcí, ale spíš používá určitou míru fabulace a nadsázky. I u tohoto filmu jej více než historická fakta zajímá poselství, které sice Jeroným Pražský hlásá společně se svým přítelem Janem Husem, ale přece jen jinak, protože je od Husa povahově velmi odlišný. Zatímco Mistr Jan Hus je pro většinu lidí jakousi nedostižnou ikonou, Jeroným jako by spíš patřil do současnosti. Je více mužem z masa a kostí“. Například přiznává, že celý život zápasí se strachem, že má sklony k prudké vznětlivosti a dokonce i k násilí. Film přibližuje divákům život jednoho neobyčejného filozofa a mučedníka, o kterém se toho dnes nikde moc nedočtou. Přesto se jedná o osobnost, která spolu s Janem Husem zahýbala celou Evropou. Jeroným se mohl i v temném středověku mít dobře a žít si v blahobytu, ale veden hlubokou křesťanskou vírou nakonec zvolil variantu, která byla pro něj sice fatální, avšak zároveň i vítězná. Ve filmovém příběhu o vítězství nad strachem snad vyzní Jeronýmovo odhodlání tím silněji, že se nakonec vzdává i lásky k ženě, aby své existenci dal ten nejvyšší možný smysl. Je také patrné, že záměrem režiséra bylo, aby měl příběh přesah do dneška. Proto například, když zaznívá z úst mocných věta vždyť jsou to jen pouhá slova“, připomíná to i tu dnešní devalvaci obsahu a významu slov. V kontrastu s Jeronýmovým přesvědčením a odhodláním jít za Pravdu i na smrt, vyznívá chování jeho oponentů téměř bizarně a jen to dotvrzuje skutečnost, že se doba v tomto směru vůbec nezměnila. V případě Jeronýma Pražského nechtěli tvůrci jen oprášit nějakou zapomenutou osobnost českých dějin, ale také připomenout, že v historii Čech a Moravy se už po staletí v principu opakují různé klíčové události a je na každém člověku zvlášť, jak se k nim v daném okamžiku postaví.

O bozích a lidech (Of Gods and Men) 2010

Malá křesťanská komunita v severní Africe, v níž našlo klid i naplnění osudů osm mnichů shodné víry, ale rozdílného věku i názorů, žije v poklidu, dokud život v oblasti nenaruší masakr, za nímž stojí místní islámští fundamentalisté. Poté, co odmítnou armádní dozor, čelí mniši otázce, jak se bránit přetrvávajícímu riziku, i zjištění, že láska k bližnímu není pro všechny věřící přesvědčivým argumentem. Film se zabývá univerzálními hodnotami, které nelze zavrhovat, ať už věříme v jakéhokoli boha, ale také ukazuje, že odevzdanost víře ještě neznamená automatické nalezení odpovědí a z nich pramenícího klidu. Snímek usiluje o zachycení života v klášteře bez idealizace služebníků božích“ a úspěšně problematizuje domněnky o stádním uvažování věřících. Dílo, jež klade náboženské otázky, ale zároveň je univerzálně duchovní, vychází ze skutečné události, kterou režisér odhaluje až na samém konci, a posiluje tak dopad svého už tak sugestivního filmu.

Neznámý voják (Tuntematon sotilas) 2017

Stalin a Hitler si v roce 1939 domluvili rozdělení vlivu v sousedních zemích a brzy zahájili i jejich porcování. A nikdo jim v tom příliš nebránil. Společně obsadili Polsko, Stalin zabral Lotyšsko a Estonsko. Na řadě bylo Finsko, po kterém Rusové žádali vydání Karélie ležící na jejich hranicích blízko Leningradu. V listopadu 1939 bez vyhlášení války vtrhla Rudá armáda do Finska, ale i přes mnohonásobnou převahu v mužích i zbraních nedokázala finskou obranu prolomit. Až po několika měsících tzv. Zimní války vybojovali na Finsku část území. V roce 1941 se situace změnila. Německá armáda vtrhla do Sovětského svazu a Finsko se rozhodlo vybojovat obsazené pohraničí zpět. Tento válečný konflikt mezi malou severskou zemí a totalitní komunistickou mašinérií připomíná boj Davida s Goliášem. Válečné drama Neznámý voják vypráví příběhy jedné finské jednotky, která se postavila během této války na obranu země proti agresorovi. Film vystihuje drsně a realisticky skutečný válečný konflikt, vidí jej očima různorodé skupiny mužů, kterou pevně spojila válka. Film vznikl podle knižního bestselleru , který pro jeho příběhy čerpal i z vlastní zkušenosti.

Byl jsem u vzniku Izraele (I Was There in Color) 2010

Mimořádný, nikdy dříve nepromítaný příběh o zrození Izraele na barevných archívních materiálech… Historický záznam natočil Fred Monosson, židovsko-americký obchodník z Brooklynu. Až do objevení tohoto filmu byla historie Izraele zachycena pouze černobíle, teď máme unikátní možnost vidět tento úsek dějin v barvě. Film vzdává hold mnoha americkým Židům, kteří se dobrovolně přihlásili a přispěli tak ke stvoření židovského státu.

Den 12. mann (Den 12. mann) 2017

Tisícročná včela (Tisícročná včela) 1983

Sága murárskeho rodu Pichandovcov odohrávajúca sa prevažne na malej slovenskej dedine zachytáva časový úsek tridsiatich rokov (1887 – 1917). Prvá časť zachytáva život Martina Pichandu v časoch rozvoja murárskeho remesla, v druhej časti sa do popredia dostáva jeho syn Samo, žijúci v období vyostrujúcej sa spoločensko-politickej krízy, ktorá napokon vyústila do 1. svetovej vojny… Fascinujúca rodinná sága na motívy románu Petra Jaroša je divácky najúspešnejšou v histórii domácej tvorby…

Michael Collins (Michael Collins) 1996

Píše se rok 1920 a Irsko prožívá dramatické okamžiky přerodu ostrova na svobodnou a nezávislou zemi. Irové jsou hrdým národem, který si nade vše váží klasických mravních hodnot a víry v Boha. Stejně tak ale dokáží téměř vše obětovat pocitu svobody a národní svrchovanosti. Průsečíkem národního charakteru se stává Michael Collins, jemuž se podařilo sjednotit široké masy v celonárodní spontánní hnutí. Zároveň je však i zakladatelem Irské republikánské armády (IRA), který zároveň stál u zrodu jejích teroristických praktik… Režisér Neil Jordan si pro titulní roli vybral Liama Neesona, který postavě Michaela Collinse dokázal vtisknout rozměr nespoutané touhy po svobodě, jakož i věčné dramatické napětí, oscilující mezi individuálními a celospolečenskými zájmy. Jeho osud je ve svém tragickém vyznění až příliš podobný všem ostatním osobnostem, které i za cenu nejvyšší posouvaly vývoj dějin kupředu.Neil Jordan nenatočil historicky popisný film, ale originální vyprávění o zrodu, dospívání a pádu tvůrce revoluce. V nejlepších tradicích realistického historického filmu nabízí životní příběh mýtizované historické osobnosti. Jordanův mimořádně působivý film se však stal ipředmětem diskusí (především v rodném Irsku): obraz doby, který předkládá, totiž někdy režisér posunuje a podřizuje v něm skutečnost uměleckým cílům i emocionalitě současného světového filmového diváka (ze stejného prohřešku je některými obviňován i Svěrákův Kolja). Vynikající herecká sestava, realizační jemnost, neokázalá monumentalita i vnitřní apel na vzájemné pochopení politických rivalů – to jsou hodnoty, kvůli kterým je toto Jordanovo dílo po zásluze oceňováno.