Archivy blogu

Pasťák (Pasťák) 1968

Příběh se odehrává během šedesátých let. Mladý učitel nastupuje na místo vychovatele v jednom pražském ústavu ochranné výchovy mládeže. Natáčení bylo v roce 1968 zastaveno a ke konečnému sestřihu natočeného materiálu došlo až počátkem roku 1989.

Charly (Charly) 1968

Příběh muže, který nechtěl prohrávat s myší. Charly Gordon je zaměstnán jako pomocník v malé bostonské pekárně a po práci chodí do večerní školy, kde se učí číst a psát. Má IQ 59 a jeho jednoduchý svět obsahuje ještě pravidelné vyjížďky turistickým autobusem, při nichž se seznamuje s historií města, a stejně také pravidelné kruté žertíky, jimž ho vystavují jeho kamarádi z pekárny. Charlyova usilovná snaha o sebezdokonalení však nepřináší viditelné výsledky. Na přímluvu učitelky z večerní školy Alice Kinianové se podrobuje různým testům, ani ty však nesignalizují sebemenší pokrok. Obzvláště ho rozčiluje, když pokaždé prohrává závod s laboratorní myškou Algernon o to, kdo dřív najde cestu bludištěm. Všechno se změní po experimentální mozkové operaci, jíž se Charly podrobí. Hranice jeho inteligence se najednou posouvají do nekonečna… Snímek Charly (1968) je adaptací povídky Daniela Keyese Růže pro Algernon (1959, později přepracované i do románové podoby) a stojí a padá s vynikajícím výkonem Cliffa Robertsona v titulní úloze. Režisér (1916-1987) patří ke generaci tvůrců, kteří získali ostruhy v televizi (podobně jako Sidney Lumet, Arthur Penn nebo Franklin Schaffner) a bývá připomínán především v souvislosti se svým nábožensky laděným dramatem Lilie polní (1963) kvůli oscarovému výkonu jeho hlavního protagonisty Sidneye Poitiera. V Charlym přivedl ke stejnému ocenění také Cliffa Robertsona. I přes určitou poplatnost době svého vzniku (násilná implantace filozofie hippies a celého milostného motivu nebo zbytečné použití tehdy módního děleného plátna) zůstává Charly působivou studií jednoho neobvyklého lidského osudu. Hudební doprovod filmu složil známý indický hudebník .

Město psanců (Un Minuto per pregare, un instante per morire) 1968

Amnestii může v Tuscose získat každý psanec. Stačí, když se o ni sám přihlásí a nenechá se u toho zastřelit lovcem odměn, bandity nebo místním šerifem.Známý psanec a nepřekonatelný pistolník Clay McCord má své dny sečtené. Odměna vypsaná na jeho hlavu se blíží částce, za kterou by ho udali i nejbližší přátelé, a jeho pověstná muška ho pomalu opouští. Stejně jako kdysi jeho otce ho totiž stále častěji sužují záchvaty, které mu na několik minut znehybní celou pravou paži. Vydá se proto do městečka Tuscosa v Novém Mexiku, kde guvernér vyhlásil amnestii pro každého, kdo dříve stál mimo zákon. Stačí, když se hledaní přijdou osobně vzdát a budou omilostněni. Tuscoský šerif a velká část obyvatel ovšem guvernérovu velkorysost nesdílejí a jako jedinou řádnou spravedlnost vidí konopnou oprátku. McCord se tak ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny, v patách má lovce odměn i bandity a před sebou okresního šerifa, kterému se nemůže vzdát. Alespoň dokud do Tuscosy nepřijede guvernér osobně, aby dohlédl na řádný průběh amnestie… Ústřední trojici italského westernu z roku 1968 ztvárnili američtí herci, jako psanec se představil začínající a okresního šerifa s guvernérem se zhostili ostřílení westernoví veteráni a . V záporných rolích se objevila také známá dvojice evropských herců a , kteří si zahráli psance už v dolarové trilogii a v mnoha dalších spaghetti westernech.

Boj o Řím I. (Lupta pentru Roma I) 1968

Římská říše se rozpadá. Římský patricij Cethegus chce obnovit jeho zašlou slávu a moc, proto se snaží vyvolat spor mezi gótskými kmeny a východní částí Říma, ovládanou Byzancí. Doufá, že pomocí své lsti získá vládu nad celým impériem…

Smrt v červeném jaguáru (Tod im roten Jaguar, Der) 1968

New York je ohrožován sérií záhaných vražd. Podivným psychopatem je na zakázku zavražděna i Anna Gordonová a její malá dceruška. Annin manžel, podnikatel Francis sám najme soukromého detektiva Sama Parkera. Ten je přítelem agenta FBI Jerry Cottona (George Nader), který je pověřen policejním vyšetřováním. Cotton přichází na stopu organizaci, který psychickou manipulací obstarává vrahy pro předem vybrané osoby. Dochází k řadě soubojů a přestřelek, v nichž Cotton předvede své mimořádné schopnosti a v napínavém závěru dochází k překvapivému odhalení …

Jsem zvědavá modře (Jag är nyfiken – en film i blått) 1968

Druhý díl experimentálního snímku se pokouší zmapovat politické, sociální, ale i sexuální myšlení Švédů v šedesátých letech minulého století. Jestliže předchozí snímek Jsem zvědavá žlutě (1967) akcentoval především otázku světového odzbrojení a míru, tentokrát se herečka Lena zabývá tématy ženské (ne)svobody, náboženstvím a pokusy o vězeňskou reformu. Filmová koláž anketních rozhovorů, inscenovaných výjevů, fotografií a filmových týdeníků opět vyniká svou názorovou, ale i sexuální otevřeností.

Dravec (La Rapace) 1968

Do jedné nejmenované jihoamerické země přijíždí v nákladním vagónu muž. Až splní svůj úkol, vyinkasuje peníze, stejně nenápadně ze země zase odjede. Tím mužem je Rital, nájemný vrah, který má zabít prezidenta při návštěvě jeho milenky. Rital čeká na svého muže v hostinci vedle honosné vily, kde se má prezident objevit. Spolu s ním čeká na konec samozvaného diktátora vnuk bývalého presidenta Chico, naivní mladíček, který má ihned po atentátu, za podpory revolučních sil, nastoupit svůj úřad. Ale ideály a cíle revolucionářů nejsou zdaleka tak čisté a vlastenecké, jak se Chico domníval…

Těch několik dnů… (À quelques jours près…) 1968

Jeden z trezorových filmů vznikl v mezinárodní koprodukci (s Francouzi) a jako jeden z mála akcentoval okupaci Československa v roce 1968. Vypráví dosti zmateně a neuspořádaně o francouzské studentce sociologie, která se při svém pobytu v Praze seznámí s mladým přitažlivým profesorem. Rozmluvy vedou nejprve banálně tlachavé, později se věnují vstupu spřátelených vojsk, zazní i televizní zpravodajství, avšak vesměs převládá rozpačitost… Film byl několikrát přepracováván, aniž by mu to pomohlo jak umělecky, tak ve včasném nasazení do kin.

Jarní vody (Jarní vody) 1968

Podle stejnojmenné Turgeněvovy novely natočil Václav Krška vzpomínání stárnoucího ruského šlechtice Sanina, jenž si vybavuje nenaplněnou lásku, již v mládí zažil. Výrazné je nostalgické ladění, které provází příliš pozdní prozření. Hrdina se totiž při zahraničních cestách zamiloval do prosté dívky, avšak opustil ji kvůli krákodobému milostnému vzplanutí k sobecké krásce z vyšší společnosti. Režisér věrohodně vyřešil i potíže s odpovídajícím časoprostorovým zakotvením.

Asterix a Kleopatra (Astérix et Cléopâtre) 1968

Náš příběh začíná v dalekém Egyptě v městě Alexandria kde vládne královna královen Kleopatra. Úkolem je pověřen nepříliš dobrý architekt Edifis. Aby ukázala Césarovi že její lid je stále ještě velký postaví mu nádherný palác za pouhé 3 měsíce. Aby to stihl potřebuje pomoc proto se vydává do daleké Gálie, aby zde našel místního druida a přítele panoramixe. Ten se vydává do Egypta i s Asterixem,Obelixem i pejskem Idefixem aby Edifovi pomohl splnit úkol.