Archivy blogu

Pan Wonka a jeho čokoládovna (Willy Wonka & the Chocolate Factory) 1971

Americký pohádkový muzikál z roku 1971 nás zavede do městečka, kde stojí tajemná továrna vyrábějící tu nejlepší čokoládu na světě. Jednoho dne její majitel Willy Wonka (Gene Wilder) ukryje v čokoládách zlaté kupony. Děti, které je najdou, pozve na návštěvu své továrny a slíbí jim do konce života posílat cukroví zdarma. Nikdo však netuší, jaké překvapení děti v továrně čeká!

Banáni (Bananas) 1971

Už samotný název filmu naznačuje, že nepůjde o vážný příběh, nýbrž o komedii. Poměrně lehce můžeme objevit jakousi příbuznost se slovy potrhlý, blázen, pošuk, cvok? Hrdinou je Fielding Mellish, který se pokouší bez velkých nároků nějak nenápadně protlouct životem. Kromě toho, že již delší dobu hledá pevnější milostný vztah a práci, nemá žádné ambice. Téměř systematicky se vyhýbá politice a vlivu televize i rozhlasu. Ještě jedno je na něm pozoruhodné – je věčný nešika a smolař. Ironií osudu způsobí zlom v jeho životě mladá aktivistka Nancy. Od okamžiku, kdy se Fielding do dívky zamiluje, mění se nejenom jeho vztah k okolí, ale i touha navždy zůstat jen nenápadným kolečkem ve společenském dění? Woody Allen vytvořil bláznivou parodii, v níž se místem děje stala smyšlená banánová republika San Marcos. Vysmívá se nejrůznějším vzbouřeneckým hnutím a také politice s jejími viditelnými i utajovanými metodami, mechanismy, rituály. Režisér si také s velkou chutí zahrál Fieldinga Mellishe. Nejeden satirický šleh se dotýká praktik nejmocnějšího společenského média – televize (komentování nejrůznějších zpráv a ovlivňování mínění veřejnosti). Film nezapře, že režisér velmi dobře zná světovou kinematografii a po svém si zažertoval s nejedním filmovým klasikem. A tak můžeme vidět svérázné citace z Bergmanovy Sedmé pečeti (snová scéna Filedinga odnášeného na kříži), proslulého Ejzenštejnova Křižníku Potěmkin (dětský kočárek řítící se po schodech dolů) či křížové výslechy, jak je známe z filmu Kdo seje vítr. Woody Allen tu ovšem vzdal také hold mistrům světové grotesky Charliemu Chaplinovi (etudou na známou Moderní dobu) a bratřím Marxům (připomenutím slavných titulů Psí suchary, Kachní polévka), jejichž gagy se inspiroval při zachycení jednoho lidského údělu a lidské společnosti.

Kotch (Kotch) 1971

Příběh muže, který dokázal vzdorovat stáří.Stárnoucí Joe Kotcher se cítí nespokojen v rodině svého syna a snachy, kde zůstává spíše jen trpěným úvažkem. Ani jeden z nich mu příliš nedůvěřuje, proto na občasné hlídání svého syna Duncana raději najmou studentku Ericu. Kotch se doma cítí jako páté kolo u vozu a Ericu zprvu chápe jako svou rivalku. Brzy však přijde událost, která jejich vztah natrvalo změní… Známý hollywoodský herec , pod režijním vedením svého kolegy a režiséra , vtiskl titulní postavě nečekaně lidskou a sympatickou podobu. Jeho Kotchovi, přes nastupující závěrečnou kapitolu života, nechybí humor či schopnost vidět věci kolem sebe bez hořkosti, sentimentu a ublíženosti. Svůj věk projevuje spíše jen schopností rozeznat důležité od malicherného a brát život takový, jaký je.

Zločin na Zlenicích hradě (Zločin na Zlenicích hradě) 1971

Napínavý příběh začíná roku 1318, za vlády Jana Lucemburského, kdy se česká šlechta proti králi vzbouřila. Zlenický pán se k odboji nepřidal. Když svolal na svůj hrad setkání šlechticů, byl později nalezen mrtev…

Kráska a zvíře (Kráska a zvíře) 1971

Zchudlý kupec, který se z nouze rozhodl prodat vzácný obraz své zemřelé ženy, v noci zabloudí do pohádkového zámku, kde o svůj obraz přijde a je zaň bohatě obdarován oblečením a šperky pro své dvě marnivé dcery. Pro svou nejmladší, Krásku, pak sám utrhne růži. Je přistižen pánem zámku, hrozným netvorem, a ten si klade za podmínku, že se kupec buď vrátí, nebo některá z jeho dcer dobrovolně přijde jako oběť za otce. Kráska z lásky k otci přijde do zámku a netvor se nad ní ustrne a zamiluje se do ní. Jejím působením ztrácí svou zvířecí povahu. Kráska však touží po domově a tak ji zvíře propouští, ale zapřísahá ji, aby se vrátila. Doma Kráska vidí, jak dcery otce o všechno obírají, ale s domovem se nemůže rozloučit. Zatím netvor v zámku málem umírá touhou po Krásce. V poslední chvíli se Kráska vrací a její láska proměňuje netvora v krásného prince – snímá z něho prokletí.

Jo (Jo) 1971

Ztřeštěná komedie, ve které se všechno točí kolem altánu, který chce nechat postavit manželka Antoinovi, spisovateli detektivních příběhů k narozeninám. Antoina napadne, že v základech stavby by se dala dobře schovat mrtvola nepříjemného vyděrače pana Jo. Ten totiž po úspěšném autorovi požaduje neslušnou sumu peněz, jinak odhalí skandální minulost jeho milé ženy. Jedna věc je plánovat vraždu a druhá její realizace. Nešťastnou náhodou je ale mrtvola nakonec skutečností a Antoinovi nezbývá, než ji dobře schovat. Jenže kdo je vlastně ten mrtvý? Pan Jo se zdá být naživu, ale ztratil se jakýsi instalatér. A ke všemu po domě slídí neodbytný policejní komisař Ducros, základy altánu mají povážlivé praskliny a Antoin ve zmatku zapomíná snad i vlastní jméno.

Statečný Osceola (Osceola) 1971

Bílí plantážníci chtějí uchvátit půdu mírumilovného kmene Seminolů, a proto podnikají všemožné kroky, aby indiány přiměli k přestěhování do rezervace v Arkansasu. Mladý náčelník Osceola však své lidi varuje před zrádností bělochů, nedůvěřuje totiž nabídkám na vysoké odškodné. Jeho tušení je správné, farmáři skutečně chystají past. Jejich plány naštěstí vyslechne zpěvačka z místního kabaretu Peggy, prozradí je člověku, který s indiány sympatizuje, a ten informaci předá Osceolovi. Náčelník se snaží vyhnout krveprolití, farmáři ho k němu naopak chtějí vyprovokovat, a proto unesou jeho ženu. Osceola se jí vydává na pomoc…

Tělesné vztahy (Carnal Knowledge) 1971

Sandy a Jonathan, dva přátelé, znající se už z dob studií na vysoké škole, procházejí nezávisle na sobě vleklou krizí. Každý jejich pokus o navázání smysluplného vztahu končí hořkým neúspěchem. Jack Nicholson a Art Garfunkel v hlavních úlohách tragikomického dramatu z dob, kdy Americe vládly květinové děti.

Marie Stuartovna, královna Skotska (Mary, Queen of Scots) 1971

Toto historické drama zobrazuje období, kdy Marie Stuartovna po smrti svého manžela odchází zpátky do Skotska. Tam si nárokuje právo na trůn, přičemž musí bojovat se svou sestřenicí, královnou Elizabetou I. . Po svatbě se skotským lordem se jim narodí syn, okamžiky štěstí však opět vystřídá její neúnavná snaha získat trůn, přičemž dalším dědicem královské koruny by bol její syn. Bojuje tedy nejen s královnou Elizabetou, ale i s bratrem Jamesem a protestanty, kteří zavraždí jejího manžela. Rozpory vyústí do stavu, že královna dá Marii Stuartovnu uvěznit a následně popravit stětím. Její syn -James I. – se 16 let po matčině smrti přece jen stává anglickým králem…

Kat nepočká (Kat nepočká) 1971

V televizní dramatizaci podle vlastní předlohy se její autor spisovatel Norbert Frýd inspiroval skutečnou událostí – tragickým osudem herečky Anny Letenské. V roce 1944 je populární filmová herečka Hlínová zatčena gestapem za to, že poskytla útočiště člověku z odboje. Filmový producent ji pomocí svých styků s nacisty vyreklamuje, aby mohl dotočit roztočený film. Těsně před posledním natáčecím dnem herečka Hlínová pochopí, že je neustále střežena a chce utéct. Je však znovu zatčena. Odchází do vězení s pocitem lítosti, že její postoj proti okupantům nebyl aktivnější.