Archivy blogu

Chłopi (Chłopi) 1972

Po celosvětovém úspěchu filmu S láskou Vincent se tentokrát dvojice režisérů DK Welchman a Hugh Welchman zaměřila na jedno z nejvýznamnějších děl polské literatury „Sedláci“. Román, za nějž jeho autor W. S. Reymont získal Nobelovu cenu. Ústřední postavou příběhu je krásná Jagna, nemajetná dívka, do které se zamiluje starý a bohatý sedlák Boryna. Přes protesty své rodiny se s ní ožení. Jagna však čelí rozhodnutí, zda je pro ni důležitější spokojený život v blahobytu nebo láska k Antkovi, synovi sedláka Boryny. Bohužel v zemi tradic se lásce nepřeje. Režiséři se ve filmu vrací k polským kořenům a román Władysława Reymonta prezentují široké veřejnosti za pomoci techniky animované malby, která si již díky filmu nominovaném na Oscara S láskou Vincent získala srdce sta tisíců fanoušků po celém světě. V Jagně se nevěnovali pouze samotnému románu, ale interpretovali do něj též obrazy významných představitelů hnutí Mladé Polsko, jako je Józef Chełmoński, Ferdynand Ruszczyc nebo Leon Wyczółkowski. Jak sami říkají, byla to pro ně další objevitelská cesta, jež jim umožnila hlouběji proniknout do emocionálních možností a estetické krásy, kterou může animace v podobě speciální olejomalby přinést do filmového vyprávění.

Paleček a obr (Le Petit Poucet) 1972

V lese u krásného zámku žil dřevorubec se ženou a jejich sedmi chlapci. Žili chudě a dřevorubec nosil klestí na zámek, aby uživil svou rodinu. Král a královna mají starosti o svoji malou princeznu Rosamundu. Trpí samotou. Každý den jí nabízejí hračku, jednu krásnější než druhou. Jejich poslední dárek, modrý motýl, je unesen větrem. Přes veškerou snahu krále, není nalezen. V lese ho najde nejmladší dřevorubec Paleček. Vypraví se tajně v noci do pokojů malé princezny, aby jí motýla vrátil. Rosamunda je ráda, že našla konečně svého společníka a slíbí Palečkovi, že se znovu uvidí, ale hlad se blíží… Dřevorubec již nemůže uživit svoji rodinu a rozhodne se odvést své děti do lesa. Paleček slyší, co rodiče chystají a druhý den značí cestu oblázky. Děti se vrátí domů. Další den dřevorubec znovu odvede děti do lesa a Paleček značí cestu drobečky. Ty ale sezobají ptáci…

Bone (Dial Rat for Terror) 1972

Veronika (Veronica) 1972

Roztomilý dětský film poplatný době především kvalitou výpravy. Holčička Veronika žijící v dětském domově dostane k narozeninám od víly kouzelný raneček, který jí splní každé přání. Ve chvíli, kdy se o něj nechce rozdělit s kamarády, o raneček přichází a musí si ho v pohádkovém světě (Svatojánek, Liška, Myšák, Havran…) vysloužit zpět. Film je milý především díky písničkám a kvalitnímu českému dabingu (J. Zíma, N. Urbánková…). Pro řadu pamětníků pohádka mládí.

Pete a Tillie (Pete ‚n‘ Tillie) 1972

Líbánky skončily, budeme se brát! … Partnerské vztahy nebývají vždy jen procházkou růžovým sadem, což platí i v případě svérázné milenecké dvojice Petea a Tillie. Cesty osamělých třicátníků se osudově zkříží na večírku společných známých, kteří jim domluvili schůzku naslepo. Věčný vtipálek s ostrým jazýčkem Pete představuje starého mládence s výstředními projevy, zatímco Tillie působí spíš jako rozvážná žena nad věcí. Mezi nesourodou dvojicí to ale od prvního okamžiku zajiskří a vzájemně se dokáží doplňovat ve slovních hříčkách a roztomilých provokacích mezi mužem a ženou. Po několik schůzkách přerůstá jejich vzájemný vztah ve stav hluboké důvěry a porozumění, který později stvrdí společnou svatbou a narozením milovaného syna Robbieho. Jejich manželství během jedenácti let musí projít mnohými zatěžkávacími zkouškami, protože Pete v sobě nedokáže zapřít pověst notorického sukničkáře. Osud jim ale připraví ještě jednu mnohem těžší ránu, která může znamenat definitní konec jejich manželství. V úsměvném a dojemném příběhu o vývoji jednoho mileneckého vztahu vyniká a , kteří si po zásluze vysloužili hereckou nominaci na Zlatý glóbus.

Delirium (Delirium) 1972

Herbert Lyutak je velice zvláštní člověk. Pracuje jako kriminální psycholog a mezi svými kolegy je velice uznáván. Nikdo z nich však neví o jeho zvrácené úchylce, kterou je zabíjení mladých dívek. Jednoho dne se v něm cosi zlomí a už nechce dál pokračovat v dráze sériového vraha, proto se rozhodne skoncovat se svým nechutným koníčkem a ke všemu se přiznat. Jenže ještě než k tomu dojde, začne v okolí docházet k dalším vraždám a je jasné, že na scénu přišel další zabiják. Herbertovi se naskytne příležitost alespoň částečně odčinit své hříchy a začne s policií na případech spolupracovat. Přestože nezná vrahovu totožnost má pocit, že to musí být někdo, koho moc dobře zná. Vrah je však před svými pronásledovateli pořád o krok napřed a to dohání Lyutaka k šílenství. Navíc se v něm opět probouzí touha zabíjet.

El monte de las brujas (The Witches Mountain) 1972

Velký souboj (Storm Rider) 1972

Zvítězí právo nad rychlými kolty? Spaghetti western Velký souboj natočil italský režisér , který předtím působil jako asistent režiséra na natáčení filmů (1966) nebo (1968). Do hlavní role obsadil hvězdu westernů , který zde ztvárnil postavu bývalého šerifa Claytona, který se vydává na vlastní pěst vykonat spravedlnost a očistit jméno nespravedlivě odsouzeného vězně Phillippa Wermeera (Alberto Dentice). Ten byl křivě obviněn z vraždy vlivného patriarchy Saxona, který po sobě zanechal tři pomstychtivé syny. Ti na Wermeerovu hlavu vypsali vysokou odměnu tří tisíc dolarů, na kterou si dělá zálusk každý bandita v okolí. Wermeer představuje lákavou kořist a před lovci odměn ho na poslední chvíli zachrání bývalý šerif Clayton. Ten je přesvědčen o jeho nevině a společně se vydávají do Saxon City, aby se postavili trojici prohnilých bratrů i za cenu nevyhnutelného krveprolití.

Letokruhy (Letokruhy) 1972

Hrdinou formálně detektivního příběhu je bývalý partyzán, který pátrá po skutečném vrahu své ženy – a do vyprávění se náhle vtírají mnohé události ze zdánlivě již uzavřené minulosti. Jenže film se tváří experimentálně, pohrává si s temnou osudovostí, hledá jakoby modelové, nadčasově vyhlížející konflikty týkající se odvěké lidské nesnášenlivosti. Toto nepříliš zdařené ozvláštňování bylo nepochybně příčinou, proč se vynořilo podezření z ideologické úchylky Letokruhy řadu let čekaly na své uvedení v kinech – až se na ně úplně zapomnělo.

Divočina patří lvům (Living Free) 1972

Dobrodružství lvice Elsy a jejích mláďat v africké divočině… Manželé Joy a George Adamsonovi žili v 60. letech minulého století v severní Keni, kde pracovali jako správci národního parku. Osvojili si lvíčata, kterým pytláci zabili matku. Jedno z nich – Elsa, se stala členem jejich domácnosti. Krotká lvice neuměla lovit a nebála se lidí. Aby neskončila v ZOO, Joy jí pomohla získat základní lovecké instinkty. Elsa pak ve volné přírodě na svůj vztah k lidem nezapomněla a s důvěrou jim přišla ukázat svoje potomstvo. Její nezbedná mláďata však začnou způsobovat zmatek v sousedních vesnicích. Situace se vyostří do takové míry, že jim hrozí usmrcení od rozhněvaných obyvatel. Joy a George se proto rozhodnou přestěhovat lvíčata do přírodní rezervace v Serengeti, aby v ní mohla žít svobodně a v bezpečí… Volné pokračování úspěšného filmu rozvíjí osudy lvice Elsy a ukazuje zápas jejích mláďat o existenci uprostřed divoké africké přírody. Námětem k filmu byl druhý díl knižní trilogie Joy Adamsonové, která vyšla v nákladu patnácti miliónů výtisků. Režisér uplatnil své zkušenosti zoologa a natočil působivý příběh lidí, kteří jsou schopni osobních obětí pro záchranu zvířat.