Archivy blogu

Bobby Deerfield (Bobby Deerfield) 1977

Jedna jediná chybička znamená konec. V jediném okamžiku, v jediném záblesku se může závod Formule 1 změnit v tanec se smrtí. Al Pacino jako odvážný závodník ve filmu Sydneyho Pollacka zapomíná na svou minulost a své city. Avšak jen do té doby, než se setká s vášnivou ženou žijící taktéž ve stínu smrti, která mu teprve ukáže, jak plně a skutečně je možné život prožít.

Charleston (Charleston) 1977

Banda neškodných podfukářů se vesele živí malými podvůdky na ctihodných spoluobčanech. Jednoho dne se však rozhodnou pro megapodfuk. Pro jeho uskutečnění potřebují mozek celé akce, a tím má být Charleston (Bud Spencer). Ten souhlasí a celý ten šílený podnik nazve dvojitým saltem mortale. Jde o to, vypálit rybník americkému mafiánovi (James Coco), který se snaží potopit svůj ztrátový parník (takové malé plovoucí Las Vegas), na který má uzavřenou vysokou pojistku. To se mu ale nedaří, a proto se svým právníkem vymyslí podfuk na potenciálního kupce, který by jim měl stoprocentně vyjít! To ale netuší, že tím šťastným zákazníkem je sám Charleston, který své dvojité salto mortale hodlá zvládnout s naprostou elegancí. Aby toho nebylo málo, tak se do všeho ještě zaplete okradený policejní inspektor Watkins (Herbert Lom), kterému banda podfukářů, v čele s Charlestonem, odcizila obraz Gauguina.

Bilitis (Bilitis) 1977

Nízkorozpočtový prvý film Davida Hamiltona natočený roku 1977 a azda aj najznamejší. Vo filme účinkuje Patti DArbanville a Hamiltonova prvá žena Mona Kristensen, film je príbehom mladého dievčaťa, odohrávajúci sa počas jej letných prázdnin na vidieku. Hlavná hrdinka odchádza od prvého muža, do ktorého sa zamilovala k žene ku ktorej cíti istú náklonosť. Do filmu zložil hudbu Franci Lai.

Generál MacArthur (MacArthur) 1977

V roce 1942, tři měsíce po japonském útoku na Pearl Harbor, je velitelem jednotek na ostrově Corregidor na Filipínách. Jeho zdecimované jednotky tu z posledních sil brání západní stranu Panamského průplavu. Potřebují pomoc z Washingtonu, ale americkým ponorkám se stále nedaří prorazit japonskou blokádu a doručit jim zásoby. Generál se vzpouzí prezidentovu rozkazu, aby se přemístil do Austrálie, a hodlá zůstat i za cenu, že bude muset rezignovat na funkci a bojovat jako obyčejný voják. Jeho pobočník Robert Sutherland ho ale nakonec přesvědčí, aby jel. Generál odplouvá s rodinou na torpédovém člunu, ačkoli mu všichni doporučují, aby použil ponorku, protože to je bezpečnější. MacArthur si ale tento způsob vybral záměrně, protože chce ukázat Washingtonu, že se dá blokádou proniknout. Podaří se jim bez větších problémů doplout až do Austrálie. V Melbourne na ně čekají davy. Generál se dozví, že v celé Austrálii není žádná dobře vycvičená jednotka, která by jim mohla na Filipínách pomoci. Navíc místní americké a australské jednotky sotva stačí na obranu Austrálie. V krátkém proslovu prohlásí, že se hodlá na Filipíny vrátit. Generál Wainwright, který po MacArthurovi převzal velení na Filipínách, byl mezitím nucen podepsat kapitulaci. MacArthur zuří a považuje to za nehoráznost. Pak si ale uvědomí, že to byla jen otázka času. Zároveň však odmítne posvětit medaili cti, kterou chce kongres Wainwrightovi dát. Japonci provedou několik náletů na severní Austrálii, čímž potvrdí předpoklad, že hodlají zaútočit. Spojenci chtějí předstírat obranu a pak se stáhnout do srdce Austrálie. MacArthur je jako vrchní velitel spojeneckých sil rozhodnutý zaútočit a svést bitvu hned na severním pobřeží. Není spokojen s vývojem situace, takže pošle Roberta Eichelbergera, aby velel jednotkám na Nové Guinei. Má svolení odvolat všechny velitele, kteří nechtějí bojovat. MacArthurova popularita stoupá a velitelé si myslí, že by se klidně mohl stát novým americkým prezidentem. potom generála povolá do Pearl Harboru. Chce si tam osobně vyslechnout názory polních velitelů a jejich návrhy dalšího postupu ve válce v Pacifiku. Admirál Nimitz navrhuje obejít filipínský ostrov Luzon a zaútočit na Manilu. MacArthur je proti, protože se mu nezdá rozumné nechat si za zády dvě stě padesát tisíc japonských vojáků žijících z filipínských zásob. Hodlá se vylodit přímo na Luzonu a je přesvědčen, že se svými jednotkami může ostrov obsadit asi za pět týdnů. Dny velkých frontálních útoků jsou podle něj dávno pryč, a navíc jim filipínští partyzáni už dva roky připravují pro takový útok půdu…

Mám strach (Io ho paura) 1977

Drama policisty, který odhalil příliš vysokou hru svých nadřízených.Ludovico Graziano jako neúprosný policista zabředá do korupčních praktik svých kolegů, které mají mnohem hlubší podhoubí než by vyšetřovatel býval tušil. Brzy se octne ve světě plném úplatných státních úředníků, justičních paňáců i pohlavárů mafie. Zločin zarezlý uvnitř státních institucí nenávratně poznamená Grazianův soukromý život. Policista se bude muset na vlastní pěst poprat s vydíráním, chladnokrevnými mordy a v neposlední řadě, atentáty. – Napínavé konspirační drama od klasika žánru poliziotteschi, .

Já bych se tak ráda vdávala (Já bych se tak ráda vdávala) 1977

Televizní komedie o starostlivém tatínkovi dospívající dcery a o jednom dlouhodobém vztahu.Doktor Brdečka je vdovec a má již devět let poměr se zdravotní sestrou Danou ze svého pracoviště. O svou skoro dospělou dceru Evu se stará až příliš svědomitě. Trochu ji rozmazluje, trochu hlídá a vlastně kvůli ní se s Danou ještě neoženil. Eva má ale před maturitou, prožívá první lásku a tou přílišnou péčí trpí. Problémy nastanou ve chvíli, když dá Dana doktorovi ultimatum: buď sňatek, nebo rozchod. Že komedie nakonec skončí svatbou, je nasnadě, ale zásluhu má na tom jak doktorova přítelkyně, tak jeho dcera.

Telefon (Telefon) 1977

Uprchlý agent KGB Nikolaj Dalchimsky (Donald Pleasence) před svým zmizením ukradl seznam spících agentů, kteří byli během padesátých let posláni do Spojených států. Agentům, kteří byli součástí operace s krycím jménem TELEFON, byl nejprve vymyt mozek a pod určitou formou hypnózy dostal každý z nich instrukce týkající se klíčových vojenských základen. Aktivováni měli být pouze v případě války jistým veršem z básně Roberta Frosta. Dalchimsky seznamu využije a začne spící agenty budit. Když několik zdánlivě obyčejných lidí zničí vojenská zařízení po celém území USA, je po jeho stopě sověty vyslán Major Grigorij Borzov (Charles Bronson), který má za úkol Dalchimského zlikvidovat a zabránit krizi, jež by mohla vést až ke třetí světové válce.

Paličova dcera (Paličova dcera) 1977

Hrdinka hry Rozárka chce vzít na sebe vinu svého otce, venkovského šumaře Valenty, který se ze zoufalství i ze msty stal žhářem. Rozárka se střetává se sobectvím, citovou prázdnotou, předsudky a i s představou, že hodnota člověka je přímo úměrná jeho majetku. Proti tomuto světu stojí Rozárčina lidská opravdovost a vůle nepoddat se zlobě a postarat se o své malé sourozence, za něž se cítí po matčině smrti odpovědna… Televizní adaptace klasika českého obrození J. K. Tyla v provedení souboru Národního divadla z roku 1977 je režijním dílem Františka Filipa.

Nakládačka (Slap Shot) 1977

Nesmrtelný šarmér Paul Newman se v roce 1977 chopil hokejky a vybruslil na led coby Reggie Dunlop, trenér mrňavého hokejového týmu, v němž je zhruba tolik hvězdných hráčů jako ambicí na vítězství. Tedy nula. Jeho kariéra je dávno v háji, stejně tak jeho manželství a on se rozhodne všechno jednou pro vždy vyřešit. Proto si usmyslí, že svůj tým donutí hrát atraktivně“ pro diváka. Tedy tvrdě. Za tímto účelem také naverbuje bratrskou, téměř neandrtálskou dvojici řezníků, kteří na ledové ploše roztočí doslova pekelnou krvavou show. Ale co neudělat pro vítězství, že? Jen aby se to všechno na poslední chvíli nezvrtlo do ještě většího průšvihu. Populární černou komedii, v níž létají puky i pěsti, natočil oscarový George Roy Hill.

Joseph Andrews (Joseph Andrews) 1977

Adaptace slavného románu Henryho Fieldinga z 18. století vypráví o nemanželském sluhovi, který musí s velkými obtížemi odolávat milostným návrhům vášnivé šlechtičny. Režisér Tony Richardson se ve své adaptaci Fieldingova románu pokouší o zobrazení slavné doby Toma Jonese a nutno dodat, že velmi elegantně. Joseph Andrews (Peter Firth) je mladý sluha, který byl hned po svém narození zaměněn s jiným dítětem, a celý jeho život je plný milostných eskapád, což způsobuje mezi upjatým šlechtictvem 18. století nemalý úžas. Lady Boobyová (Ann-Margret), temperamentní manželka obtloustlého venkovského šlechtice a majitele pozemků Sira Thomase Boobyho, může na mužném, inteligentním vesničanu Josephu Andrewsovi, studentu latiny a chráněnci kněze Adamse, oči nechat a jmenuje jej svým osobním sluhou. Josephovo srdce však patří nalezené vesnické dívce Fanny Goodwill, což ovšem jeho pánům nebrání v tom, aby jej s sebou vzali na výlet do lázeňského střediska Bath, kam zkažení boháči přijíždějí nikoli za léčením, nýbrž hlavně proto, aby byli vidět a viděli jiné. Sir Thomas zde skutečně hledá především úlevu pro své bolavé nohy, nešťastnou náhodou ovšem utone v místních slavných římských lázních. Když lady, mezi jejímiž emocemi bychom smutek po ztraceném manželovi hledali marně, zjistí, že Josephovy křesťanské ctnosti a opravdová láska brání chlípným návrhům jejím i ostatních žen, jež sluhu veskrze zbožňují, dostává Joseph výpověď. Tím však jeho dobrodružství nekončí…