Filmy žánru: Psychologický

Podobizna (The Portrait) 1947

Polovina devatenáctého století. Mladý malíř Šimon portrétuje bohatého, zlou pověstí opředeného lichváře Chazaje . Maluje obraz, z něhož na něj začínají hledět živé, uhrančivé lichvářovy oči. Šílený hrůzou a strachem spáchá malíř sebevraždu. Je první, komu obraz přinesl neštěstí. Chazaj je ztělesněné zlo a v podobizně žije dál. Obraz ničí stále více lidí. Chazajův přízrak přivádí k tragické smrti dalšího nadaného malíře. Je jasné, že podobizna musí být zničena…

Zlatá reneta (Zlatá reneta) 1965

Od poloviny 60. let, možná i pod vlivem svých nedávných studentů z FAMU, prožívá Otakar Vávra mimořádnou obrodu svého talentu. Dokázal se totiž zařadit po bok generace o mnoho mladší a veřejnost uchvátit jak křehce lyrickým pohledem, tak zvážnělým zamyšlením nad nenadálými zvraty obyčejných lidských osudů, zvláště marněným životem. Hrdinou tohoto filmu, natočeného podle Hrubínovy předlohy, je knihovník, ušláplý človíček, jenž na prahu stárnutí podnikne cestu do vesnice, kde kdysi prožil mládí. Pokouší se oživit dávné vzpomínky, ale záhy zjišťuje marnost takového počínání. Vávra natočil mimořádně působivý ponor do lidské psychiky, jen stěží se smiřující s poznáním, že minulost nelze vrátit. Vynikající je i tlumená herecká kreace jako vždy uměřeného Karla Högra.

Srdce na lane (Srdce na lane) 1973

Psychologický příběh o přátelství dvou 12letých bratislavských chlapců vyrůstajících v odlišném sociálním prostředí.

On se bojí (Beau Is Afraid) 2023

Beau se bojí – života, světa a především své mámy. Na cestě na rodinnou návštěvu je vtažen do nečekané spirály absurdních událostí, které si nedokázal představit ani v těch nejtemnějších snech. Na šílené pouti plné humoru, děsů a dobrodružství se tak musí samotářský podivín vyrovnat se svými strachy a konečně vzít život do vlastních rukou. Filmový vizionář (, ) spojil síly s hereckým chameleonem a přichází s mimořádně pohlcujícím filmovým zážitkem bořícím bariéry žánrů i diváckých očekávání.

Pouta (Pouta) 1961

Venkovský veterinář se nechal spoutat maloměšťáckými konvencemi, které vládnou v rodině jeho manželky. Cítí se proto unavený – dokud nepozná novou lásku, navíc rozhodnut konečně uskutečnit i své dávné sny… Průhledná moralita o obtížném prosazování socialistické morálky byla první společnou prací v budoucnu slavné autorské dvojice, scenáristy Jana Procházky a režiséra Karla Kachyni.

Mlčení mužů (Mlčení mužů) 1969

I tvůrci filmů pro děti se koncem 60. let pokoušeli nějak inovovat zvolený žánr. Vedle detektivního zaměření zde ještě přibývá psychologizace kresby jednotlivých postav: dvanáctiletý chlapec totiž ví, že dospělí často lžou – a to o zjištění mu nachystá nejednu potíž. Když se přichomýtne k podezřelému úmrtí starého muže, začne spřádat pletivo podezření. Film příliš nezaujal ani ve své době, dnes může vyznívat jako zbytečně překombinovaný.

Požáry a spáleniště (Požáry a spáleniště) 1980

Antonín Kachlík chtěl vytvářet angažované filmy o mravních dilematech pracující třídy, avšak v éře normalizace mohl jedině hlásat, jak kolísající jedinci posléze dospějí k žádoucímu myšlení. Platí to rovněž pro adaptaci knihy Jiřího Švejdy o rozkolísané kariéře mladého cihlářského technologa – vadí zjednodušená kresba postav i dějových zápletek, plakátovitě neživotná mluva i čítankové rozebírání společenských neduhů, ideálem se stává kodex budovatele socialismu.

Stud (Shame) 1967

Detailní psychologický portrét zatvrzelého komunistického funkcionáře Arnošta Pánka patří mezi nejvýznamnější snímky nedávno zesnulého režiséra . Dílo spojované s dobou pražského jara a následně uložené do normalizačního trezoru zůstává nepříjemně aktuální kritikou byrokratické zaslepenosti.

Rozdvojená duše (Alfred Hitchcock’s Spellbound) 1945

Do psychiatrického ústavu Green Manors přichází dr. Anthony Edwards, aby nahradil současného ředitele dr. Murchisona, který má odejít do penze. Během prvního dne se do něj zamiluje mladá, krásná, ale poněkud chladná psychoanalytička dr. Constance Petersenová. Ta také brzy zjistí, že tento muž trpí ztrátou paměti a není lékařem, jenž měl stanout ve vedení ústavu. Tím ale překvapivá odhalení nekončí, policie se domnívá, že právě on je podezřelý z vraždy. Romanticky laděný thriller natočil režisér Alfred Hitchcock podle scénáře Bena Hechta. Příběhu o síle psychoanalýzy vtiskl neobyčejnou působivost, snové sekvence a momenty šílenství pak patří mezi přednosti filmu. Bizarní surrealistický sen schizofrenního hlavního hrdiny (na jeho realizaci spolupracoval známý malíř Salvador Dalí) přitom slouží jako klíč k rozluštění vraždy. Velký důraz byl věnován obsazení hlavní dvojice, kterou ztvárnily hollywoodské hvězdy Ingrid Bergmanová a Gregory Peck. Vynikající představitel ruské herecké školy v Americe, Michael Chekhov vytvořil úlohu Dr. Alexandera Brulova.

Já, spravedlnost (I, Justice) 1967

Rok 1946. Český lékař Josef Heřman je unesen a ocitá se v německém sanatoriu. Mnohem větší šok pak přichází v okamžiku, kdy doktor Heřman zjistí důvod únosu: má spolupracovat při samozvaném soudu nad mužem, který se – jak se aspoň celý svět domníval – hlavní odpovědnosti za hrůzy druhé světové války vyhnul už tím, že spáchal sebevraždu. V sanatoriu je totiž vězněn , a Heřmanovi únosci mají v plánu obzvláště krutý a zdlouhavý trest… Psychologická fikce podle stejnojmenného románu Miroslava Hanuše nabízí neobvyklou, ale velice dramatickou a sugestivní zápletku. Nevšední látka spojuje prvky filozofické, etické i dobrodružné, a připravila hercům ojedinělé příležitosti. V první řadě pak v roli doktora Heřmana.