Filmy žánru: Dokumentární

A Love Song for Latasha (A Love Song for Latasha) 2019

Kiss the Ground (Kiss the Ground) 2020

Devil’s Road: The True Story of Ed and Lorraine Warren (Devil’s Road: The True Story of Ed and Lorraine Warren) 2020

Ryba smrdí od hlavy (Ryba smrdí od hlavy) 2011

O manipulujících psychopatech, vládcích světa a moci.V roce 2008 zachvátila svět mohutná finanční krize. Její rozsah šokoval většinu expertů. Spolu s mnoha osobnostmi jsme si položili otázku – jak je to možné? Co je v západním společenském systému hlavou ryby (fishead), která podle lidového rčení smrdí jako první a způsobuje, že je naše společnost náchylná na nečekané katastrofy takového druhu? Jako by světové elity – bankéři, manažeři i politici – zcela selhali ve svých rolích. Možná stojí za to začít odtud. Kdo jsou lidé, kteří drží moc a jejich rozhodnutí mají přímý či nepřímý dopad na životy milionů ostatních?Jedna z odpovědí přišla z nečekané strany – od předních odborníků na psychiatrii, kteří díky novým diagnostickým technologiím odhalují nemilosrdnou pravdu: Každý stý člověk žijící v západní společnosti trpí některou z forem psychopatie. Ačkoliv tento pojem zná nepoučený laik spíše z filmů o masových vrazích, ve skutečnosti se jen pouhý zlomek jedinců z této skupiny dopouští násilné trestné činnosti, za kterou nakonec skončí ve vězení. Mnohem větší zastoupení mají neviditelní psychopati mezi námi, jejichž diagnóza je dobře maskována a často není známa ani jim samým. Tito lidé trpí formou poškození mozku a jejich reakce na mezilidské vztahy nevykazují obvyklé rysy, jako je svědomí, soucit či empatie. Přesto (anebo právě proto) bývají podle konvenčních měřítek velmi úspěšní a často zastávají vedoucí a řídící pozice. Mohou být nekontrolovatelní psychopati na vlivných postech hrozbou pro stabilitu komplikovaného řádu západní společnosti? Nepředstavují fishead, který hledáme?Ale obraťme na chvíli naši pozornost jinam. Od počátku devadesátých let zahajuje svůj zlatý věk jiný neviditelný fenomén. Dochází k rapidnímu nárůstu spotřeby antidepresiv a anxiolytik (léků proti úzkosti) – jinými slovy pilulek štěstí. Tyto léky milují všichni: pacienti, lékaři i výrobci. Jejich konzumenti bývají výkonní, spokojení, bez zbytečného ostychu. Lékaři si připadají mocní, k zázraku stačí jediný recept. A farmaceutické firmy počítají zisky. Konzumace pilulek štěstí začala být chápána jako moderní a přijatelný způsob řešení psychických obtíží mezi všemi vrstvami západní společnosti. V určitém životním období přiznává užívání těchto léků každý třetí dospělý Američan a výjimkou dnes nejsou ani domácí mazlíčci, kteří končí na antidepresivech po smrti majitele. Avšak pilulky štěstí nefungují jako pračka, myčka nebo jiní pomocníci v domácnosti, které nám přinesla technologická revoluce. Chemický zásah do normálního fungování mozku odstraňuje nejen depresi a úzkost, ale také přirozený pocit zodpovědnosti a schopnost adekvátně hodnotit riziko. A taková změna se snadno promítne do každodenních rozhodnutí. Zatímco na individuální úrovni můžeme činit chybné úvahy v souvislosti s vlastním majetkem a životem, politici a manažeři velkých korporací mají moc činit chybné závěry ohledně majetku a životů nás všech. Zdá se, jako by naše společnost byla plná šťastných lidí. Rozesmáté tváře vidíme všude – v televizi, novinách, časopisech. Jak ohromný posun se udál za pár stovek let, kdy jsme byli obklopeni zejména trpícími tvářemi svatých? Nepředstavuje však naše lačná touha po štěstí – štěstí za jakoukoliv cenu – naprosto chybný cíl, za který jednou všichni draze zaplatíme? Fishead, který se pokoušíme objevit?Chceme stále víc. Kdo z nás dokáže říct dost? Co mám, mi stačí a jsem za to vděčný? Chceme více štěstí a nestydíme se ho získávat instantně v prášku, nikoliv jako přirozenou odměnu za dobře vykonanou těžkou práci nebo za konečný úspěch po dlouhém čase sebezapírání. Psychopati touží získat více moci, avšak nikoliv proto, aby ze svých vedoucích pozic mohli prospívat celku, ale pro moc samu, neboť ta je často jedinou náplní jejich prázdných životů. Mezitím se svět stává stále globálnější, lidé závislejší na svém pohodlí, a světové bohatství se nevyhnutelně koncentruje v rukou úzké skupiny lidí. Celý systém začíná být víc než kdy dříve náchylný na selhání globálních rozměrů… V současné civilizaci se obrovská akumulace intelektuálního poznání dostala do masivního nepoměru s emoční vyzrálosti. Nepředstavuje fishead celý tento vývoj, ke kterému bez otázek a s velikým úsměvem na rtech důvěřivě směřuje naše společnost?

Irsko z výšky (Aerial Ireland) 2017

Irsko je země plná krásné přírody a bohaté historie. Nepromarněte jedinečnou příležitost prohlédnout si ho z ptačí perspektivy… Tento film je poutavým a poučným příběhem o Irsku: jeho geologii, přírodním terénu, dějinách i architektuře, a to pohledem z výšky. Pozoruhodné záběry natočené pomocí helikoptér nebo dronů zachycují různé tváře historicky nejvýznamnějšího a nejkrásnějšího ostrova západní Evropy. Vychutnejte si pohled na Smaragdový ostrov, jak jste ho ještě neviděli. Na krajinu vytvořenou ustupujícími ledovci doby ledové, neolitické hrobky a prehistorické pevnosti z éry Keltů, úchvatnou architekturu raného keltského kostela, středověká města a hrady z doby Vikingů a Normanů, ale i shon a šum moderních metropolí informačního věku. Toto je příběh o krajině, o které jste si mysleli, že ji dobře znáte, z úplně nové a nečekané perspektivy.

Sociální dilema (The Social Dilemma) 2020

Ve filmu na pomezí dokumentu a dramatu varují odborníci na moderní technologie před sociálními sítěmi, které sami vytvořili.

Moje učitelka chobotnice (My Octopus Teacher) 2020

Při natáčení pod mořskou hladinou naváže filmař nečekané přátelství s chobotnicí, která mu poodhalí tajemný svět chaluhového lesa u břehů jižní Afriky.

Můj otec Antonín Kratochvíl (Můj otec Antonín Kratochvíl) 2020

Čtyřikrát World Press Photo, před objektivem , nebo , ale i válka… Napínavý životní příběh světově uznávaného českého fotografa , zakládajícího člena legendární fotografické agentury Sedm (VII Photo Agency). Pátrání po jeho minulosti ukazuje dramatické momenty 20. století i ryzí současnosti. V dětství byl Antonín s rodiči odsunut do pracovního tábora, v osmnácti emigroval z Československa bez svého nenarozeného syna Michaela, který se do puberty za železnou oponou domníval, že otec nežije. Avšak otec byl živý, živel a mezinárodní celebrita. Antonín po dlouhé cestě přes rakouský uprchlický tábor, švédský kriminál, francouzskou Cizineckou legii či prestižní studia v Amsterdamu dosáhl ohromného úspěchu v Americe. Sláva ho však omrzela a začal zblízka dokumentovat kruté válečné konflikty. Přestože se potkal se synem až v jeho dospělosti, Michael se nakonec stal fotografem, společně fotili nejen v Černobylu. Česká republika vrátila Antonínovi občanství v roce 2000. Tehdy ještě světoznámý fotograf netušil, že v ní bude prožívat o osmnáct let později další dramatické události.

Atomové srdce Františka Janoucha (Atomové srdce Františka Janoucha) 2020

Česko-švédský jaderný fyzik světového významu, zakladatel a předseda Nadace Charty 77, přednášející na desítkách universit. Dokumentární portrét muže, jehož život zrcadlí dějinné zvraty 20. století, přesto se však nikdy nevzdal úsilí konat věci, které považoval za správné… Svědectví českého a švédského jaderného fyzika, který se ohlíží za klíčovými okamžiky moderní české historie. Dokument je postaven na unikátních záběrech z jeho osobního archivního fondu, např. z návštěvy u Andreje Sacharova či ze setkání se . Film obsahuje i nezveřejněné záběry , neznámá fakta o smrti apod. František Janouch, který svou práci dělil mezi teoretickou jadernou fyzikou a humanitární a charitativní činnost, vybízí k zamyšlení, jak svět plný nedorozumění, zášti a nevraživosti učinit laskavějším a lepším místem.

Zrození fénixe (Rising Phoenix) 2020

Elitní sportovci a další zasvěcenci hovoří o paralympijských hrách a o tom, jak po celém světě mění chápání pojmů jako postižení, diverzita a sportovní zdatnost.