Archivy blogu
Harold a Maude (Harold and Maude) 1971
Život, láska a smrt v kultovním americkém filmu… Americký scenárista a režisér (1941–1988) absolvoval filmovou fakultu Kalifornské univerzity (UCLA) scénářem, který nazval Harold a Maude. Dílo mladého autora zakoupila společnost Paramount, která ovšem nevyhověla Higginsově požadavku snímek také režírovat a angažovala přece jen o něco zkušenějšího , jenž byl renomovaným střihačem (Oscar za ) a měl už také za sebou první režijní zkušenost (, 1970). Křehký příběh zasmušilého mladíka Harolda , který tráví většinu času na cizích pohřbech, a života plné osmdesátnice Maude byl na hony vzdálen běžné hollywoodské představě o diváckém filmu, což se samozřejmě projevilo v jeho nedostatečném marketingu, když byl před Vánoci 1971 uveden do kin. Film divácky propadl a příliš vlídně se k němu nezachovala ani odborná kritika, která ho většinou nepochopila. Např. recenzent známého týdeníku Variety ho označil za nevkusnou komedii a svůj článek zahájil slovy: Harold a Maude má v sobě rozvernost hořícího sirotčince.“ Žánrově těžko zařaditelný snímek, který osciluje mezi černou komedií, sociální satirou a milostným příběhem, si své diváky našel až s časovým odstupem díky jevištní dramatizaci (která se hrála i u nás) a uvedení v televizi. Režisér Hal Ashby (1929–1988), jehož počtem nepříliš rozsáhlé dílo (dvanáct filmů pro kina a jeden pro televizi) obsahuje takové klenoty jako (1973), (1975), (1976), (1978) nebo (1979), do titulních rolí obsadil (představitel titulního hrdiny z ) a (laureátka Oscara za vedlejší roli sousedky v hororu ), kteří podávají životní herecké výkony. Film, který vznikal pod zřetelným vlivem bouřlivých dobových událostí (vietnamská válka, masakr na univerzitě Kent State), v sobě obsahuje značný odpor vůči autoritám, zejména těm v uniformě (postavy strýčka–vojáka či policisty na motorce), a stejně jako např. je především příběhem o svobodě. Atmosféru snímku působivě dokreslují písně Cata Stevense.
Touha zvaná Anada (Desire Called Anada) 1971
Slovenský rybář Jánoš Gabay vzpomíná na osudové události posledních dnů. Spolu s tchánem Michalem a synem Petrem vylovili z řeky tajemnou krásnou dívku Anadu. Za pomoci Jánošovy ženy Zuzky se jim podařilo přivést ji k životu. Zuzka se doma cítí sama, a tak trvá na tom, aby u nich Anada zůstala. Ale Jánoš pocítí ke krásné návštěvnici milostnou vášeň. Usiluje, aby odešla, a marně se pokouší dozvědět se něco o Anadině minulosti. Nakonec se Anada stane jeho milenkou. Zuzka však zároveň onemocní tyfem. Muž se musí mezi oběma ženami rozhodnout. Ponechat volbu na osudu však není prozíravé… Snímek podle románu maďarského spisovatele a dramatika Valamit visz u víz (Něco nese voda) byl první česko-americkou koprodukcí (Filmové studio Barrandov a newyorská firma MPO Productions) a zároveň posledním společným filmem a .
Hlavně v klidu! (Doucement les basses) 1971
Raději sutanu než chtivou ženu… Jediné, co Simona zajímá, je duchovní rozjímání a služba Bohu. Na ženy chce úplně zapomenout, zejména na svou manželku, která zemřela. Ale najednou se v kostele objeví muž, který tvrdí, že jeho žena žije a on je jejím manželem. Simon je rozpolcen, vstoupil do kněžského řádu a teď se cítí být vydírán. Chce se snad jeho mrtvá“ žena k němu vrátit? komedii Hlavně v klidu! sám produkoval a samozřejmě se obsadil do hlavní role.
Milovníci hudby (The Music Lovers) 1971
jako muž, rozervaný mezi vnitřními démony a hudebním géniem… Film Milovníci hudby představuje první ze série biografií hudebních velikánů (po Čajkovském následoval v roce 1974 film , věnovaný , volnou trilogii pak završil v roce 1975 snímek o Ferenci Lisztovi). Za líbezným názvem se ovšem skrývá typicky russellovský plnokrevný portrét rozervaného umělce, svádícího nekončící boj se svou veřejně nikdy nepřiznanou homosexualitou, před níž se utíká do manželství, předem odsouzeného k nezdaru. Flashbacky, reminiscence a noční můry, to vše vře v jednom kotli a vyprávění dodává řád Čajkovského geniální hudba, která v dlouhých pasážích bez dialogů navozuje dokonalou hudebně-obrazovou extázi. podává v roli Čajkovského jeden z nejlepších výkonů kariéry, stejně přesvědčivá je i coby jeho žena Nina.
Tajemství velikého vypravěče (The Secret of a Great Narrator) 1971
Biografický film na motivy knihy o pestrých životních osudech legendárního i rozporuplného francouzského spisovatele natočil podle scénáře v roce 1971 režisér . Co říci o největším vypravěči ve francouzské historii? Alexander Dumas starší je šarmantním, ale chudým mladým mužem, který ve dvacátých letech devatenáctého století přichází do Paříže a dá se do královských služeb. Je přijat jako písař, a od chvíle, kdy vezme pero poprvé do ruky, je jeho osud zpečetěn… Ústřední postavu spisovatele ztvárnil přesvědčivým výkonem , jenž vystřídal několik hereckých poloh – od mladého a ambiciózního Dumase, začínajícího písaře, přes literáta na vrcholu sil, oddávajícího se bujarým večírkům a krásným ženám, až po unaveného a vetchého starce na sklonku života. Zajímavostí snímku je také fakt, že v roli stanul o rok mladší bratr Martina Štěpánka – … Kniha André Mauroise byla zpracována již v roce 1970 jako třídílná televizní série v režii s názvem s v hlavní roli.
Uloupený princ (Uloupený princ) 1971
Najde mocný kalif ztraceného následníka trůnu Hasana? Pohádka z tisíce a jedné noci.V čase, jenž dávno uplynul, a ve věku, který pominul, vyprávěla Šahrazád příběhy tisíce a jedné noci. Uložila do nich dobrodružství, lásku i nebezpečí. Vůni jasmínu i barvy svítání. Naslouchal jim tenkrát nejen mocný král, poslouchal je i vítr a ten je do všech koutů světa rozléval… V té dnešní Pohádce pro pamětníky, kterou natočil v roce 1971 , prosí sultán mocného kalifa o pomoc. Před 18 lety ctižádostivý vezír unesl z letního sultánova sídla maličkého následníka trůnu. Vladař je už starý, nemocný, rychle mu ubývá sil, a tak by chtěl předat vládu svému nástupci. Kalif přislíbí pomoc v hledání následníka trůnu, i když tuší, že věc to nebude vůbec jednoduchá… Vše se ale v dobré obrátí ve chvíli, když kalif chytne krále zlodějů a jeho pomocníka … Ten Hasana, netuše, že jde o následníka trůnu, koupil před mnoha lety od neznámého muže a dal mu jméno Ali. Vyučil ho loupežnickému řemeslu, ale nebyl to dobrý žák. Většinou to, co ukradl, zase vrátil…
Dokud jsou ryby němé (Dokud jsou ryby němé) 1971
Příběh dvou osaměle žijících lidí… Původní divadelní hra maďarského autora se ve své době hrála na jevištích jako monolog pro jednoho herce. Televizní zpracování brněnského studia z roku 1971 upravuje formát do komorního dramatu, ve kterém se do popředí dostávají výkony dvou legendárních herců – a . Do vysílání zařazujeme úsměvnou inscenaci, která bez sentimentu odhaluje hlubokou potřebu lidského kontaktu a strach z osamocení.
Zrozen k vítězství (Born to Win) 1971
Zábavná a melancholická tragikomedie s Georgem Segalem v roli výstředního narkomana v nebezpečném koutě New Yorku kolem Times Square. První film Ivana Passera po odchodu do USA, který představuje nekonvenční příspěvek k dobové vlně kontrakulturních filmů a k cyklu filmů o drogách, násilí a životě na ulici velkoměsta.
Nevesta hôľ (Nevesta hôľ) 1971
Baladický príbeh odohrávajúci sa v slovenskej horskej oblasti pred druhou svetovou vojnou. Mladý horár sa po rokoch vracia z mesta do rodnej dediny. Stretáva sa so svojou detskou láskou Zunou, dievčaťom – živlom, ktorú niektorí považujú takmer za sväticu, iní za pobehlicu, ale všetci po nej túžia. Zuna rozumie prírode, je obdarená zvláštnymi schopnosťami a horár sa rozhodne, že ju chce za ženu. Keďže nie je sám, kto po nej túži, nevyhne sa konfrontácii s ostatnými mužmi, predovšetkým s divokým Tavom.
Jak se dělá televizní soutěž (Jak se dělá televizní soutěž) 1971
Televizní komedie se hlásí k odkazu a jeho díla Jak se co dělá, jen je téma převedeno do televizního prostředí… Autor přináší do televize dramaturgovi svůj nápad na soutěž o zvířátkách. Nejprve je odmrštěn, ale posléze se mu ohlásí kdosi z televize a příprava soutěže se rozbíhá. Není ovšem o zvířátkách, ale o mýdle, protože Tukový průmysl slaví kulaté výročí. Po několika debatách s architektem, produkčním, skladatelem a dalšími se uskuteční schůzka s režisérem a dramaturgem, na níž jsou všechny autorovy nápady zavrženy, aby posléze byly využity jako nápady režisérovy. Příprava vrcholí, ale na zkoušce se zjistí, že chybí hlavní rekvizita, na což sice autor upozorňoval, ale protože nebyl vyslyšen, uražen odešel. Přesto se dílo podaří převést na obrazovku, aby se otřesený autor mohl zapřísáhnout, že již nikdy nebude s televizí spolupracovat!
