Archivy blogu

Tajemná zahrada (The Secret Garden) 1993

… je místo, kde se dějí zvláštní věci. V roce 1993 natočila Agnieszka Hollandová remake tohoto překrásného filmu z roku 1949, který vznikl na motivy klasické knížky Frances Hodgson-Burnettové. Vypráví příběh malé Mary, která je nucena trávit nějaký čas u strýčka na venkově. Poté, co se zabydlí v tomto venkovském domě, objevují Mary, její invalidní bratranec Colin a místní chlapec Dickson zamčenou a opuštěnou zahradu. Díky svému přátelství a péči vracejí tomuto skrytému místu krásu a život a nemocnému chlapci zdraví.

Krajina stínů (Shadowlands) 1993

Pozoruhodná osobnost filologa, spisovatele a filozofa je dnes známá především díky jeho sedmi knihám pro děti Letopisy Narnie (vycházely poprvé v letech 1950-57, u nás je vydalo v roce 1993 nakladatelství Orbis Pictus). Ty se staly předmětem čtenářského kultu i seriózního badatelského zájmu v podobné míře jako dílo Lewisova dlouholetého přítele, kolegy a inspirátora . Lewis byl spolu s Tolkienem jednou z vůdčích osobností proslulého kroužku The Inklings, jenž se scházel k přátelským debatám a ke společné četbě zvláště ve 30. a 40. letech. Výlučné duchovní prostředí oxfordské intelektuální smetánky je atmosférou, z níž scenárista vyděluje C.S. Lewise jako protagonistu neobvyklého milostného vztahu k americké básnířce Joy Greshamové. Nicholson napsal původní verzi Krajiny stínů jako pro BBC (1985, r. ) přepracoval ji na úspěšnou divadelní hru a posléze na scénář pro stejnojmenný film . – Hlavními aktéry romance jsou skutečné osobnosti faktem je i Lewisův odklon od zastávaných vyhraněně staromládeneckých postojů, jenž ho vzdálil dlouholetým přátelům, i jeho názorová proměna po manželčině smrti, doložená v Lewisových posledních literárních dílech. Skutečností je i to, že se ujal výchovy nevlastního syna Douglase. Lewisovi kolegové z univerzity (včetně Tolkiena) však ve filmu vystupují pod jinými jmény. Spíše než o životopisný snímek tvůrcům šlo o příběh nevšední lásky, jež změnila životní postoje plachého, upjatého oxfordského profesora, který sice byl specialistou na středověkou milostnou poezii a který psal knihy pro děti a nábožensky laděné traktáty o lásce a utrpení, ale jeho životní zkušenosti byly vlastně velmi omezené. Snímek podává vztah Lewise a Greshamové z let 1950-1960 jako přibližování názorově, povahově i kulturně velice rozdílných osobností, jež si dokonale porozuměly a dokázaly nalézt naději a víru i tváří v tvář Joyině smrtelné chorobě (zemřela v roce 1960 na rakovinu). Melodramatická linka vyprávění je ozvláštněna zajímavostí charakterů i prostředí, v němž se příběh odehrává a jež myšlenkové vyznění posouvá do obecnější roviny. diskrétní, nevtíravé pojetí banálního tématu osudové lásky se opírá o zajímavý text a o obsazení hlavních rolí (, ). – Název snímku je citátem z Letopisů Narnie (krajina stínů je místem smrti).

Krvavý román (Krvavý román) 1993

Osobitého výtvarníka, typografa, spisovatele Josefa Váchala zná veřejnost především díky jeho Krvavému románu. Surrealistická rozkošatělost této obhajoby pokleslého čtiva 19. století zaujala Jaroslava Brabce a jeho spolupracovníky a našli k tomu odpovídající obraz braku 20. století. Zájem autorů se soustřeďuje především na období němého filmu, procházka dějinami kinematografie pokračuje přes nástup zvukového filmu až do současnosti (autorský film 60. let, moderní horor), formálně tu najdeme např. využití techniky tónovaného filmu). Všestranná parodie prolíná barvitou dějovou změť s příběhem autora (Váchala/Paseky), komentujícího a vytvářejícího svou knihu, a rozštěpeného navíc v ději do postav Fragonarda a Mistra. Stejně jako u Váchala vstupuje do fikce stále silněji realita, aby se jediným šťastným koncem ukázalo být hotové umělcovo dílo.

Na útěku za průšvihem (Trouble Bound) 1993

Dobrák Harry se vrátil z vězení, kde seděl za své kamarády. Právě s nimi vyhrál v pokru auto. Netuší, že v jeho kufru je ukryta čerstvá mrtvola. Na cestě se k němu přidá dívka Kit Calfanová. Mimochodem pěkné číslo, která tvrdí, že je studentkou sociologie. Brzy se o oba začnou zajímat mafiani, neboť mrtvola má u sebe ukryty klíče k penězi nabitému sejfu a také Kit jsou v patách jiní povedení podvodníci…

Důvod k vraždě (A Case for Murder) 1993

Ambiciózní mladá právnička Kate Weldonová nastoupí do prestižní právnické firmy v Los Angeles. Zde spolupracuje s kolegou Jackem Hemmetem, vycházející hvězdou společnosti a mimořádně hezkým mladým mužem, na objasňování vraždy jednoho ze starších společníků firmy. Kate je nadšena, že bude Jakovou asistentkou, a oba se do sebe zamilují. Když však Kate získá důkaz, že Jackův vztah k případu není pouze profesionální, ocitne se v ohrožení života…

Lekce Faust (Lekce Faust) 1993

Pokus o aktuální výklad Faustovského mýtu. Faust, náhodný člověk z davu, je manipulován celým dějem, vžívá se do role Fausta až do hořkého konce.

In flagranti (In flagranti) 1993

Tiše, tiše, žádné vzrůšo…naznačuje gesto Ivana Řezáče jako ústředního hrdiny Tomáše v hořké komedii Romana Ráže In Flagranti, která vznikla jako přepis vlastního stejnojmenného románu. Kolem Tomáše, jeho matky a snoubenky se skutečně děje dost tajemného, aby to divákovi přislíbilo mírně absurdní obrázek vypovídající tím výrazněji o soukromé i veřejné manipulaci člověka člověkem. Více nám o této tragikomické občanské kauze z jednoho docela obyčejného paneláku může napovědět i citát z Bertolda Brechta ze závěru scénáře: Dobří lidé nebyli poraženi proto, že byli dobří, ale proto, že byli slabí.

Vzteklej pes a Glorie (Mad Dog and Glory) 1993

Wayne Dobie je policejní fotograf, který zachránil život zločineckému bossovi Franko Milovi. Milo ale začne naléhat na Waynea, aby se stal jeho přítelem, za co mu nabízí společnost jeho zaměstnankyně Glorie. Tím se ale Wyane dostává do nezáviděníhodné situace – nemůže být viděn ve společnosti zločinců, avšak společnost Glorie je zase na druhou stranu velice lákavá…

Lupiči těl (Body Snatchers) 1993

Celý napínavý příběh se odehrává v uzavřeném prostoru vojenské základny chemické brigády, kam přijíždí na inspekci ekolog dr. Steve Malone. Ve shodě s tradicí hororu devadesátých let však hlavní postavou není on, ale jeho šestnáctiletá dcera Marty. Ani ona si však dlouho neuvědomuje podivné chování některých obyvatel posádky, což není zase tak neobvyklé, neboť vojáci jsou divní, tváří se nepřístupně a mají vyhaslé pohledy, i když jsou normální. Když si pak Marty uvědomí, že něco opravdu není v pořádku, je už téměř pozdě. Vetřelci útočí, omotávají své oběti tenkými šlahouny a zmocňují se jejich těl i vědomí a vytváří kopie, které jsou od originálů téměř k nerozeznání podobné. Tyto kopie pomáhají lovit a zabíjet ty, kdo ještě nenápadné invazi nepodlehli a chystají se k útoku. Nakládají kamiony slizkými kokony a jdou do světa šířit zkázu. Zbývá už jen poslední šance na záchranu světa a pouhá hrstka těch, kdo jsou schopni nebezpečí vzdorovat.

Poslední upír (The Last Vampyre) 1993

Upíři nejsou, to ví každý. Lidé si je vymysleli z nutnosti, z potřeby nějak si vysvětlit svůj strach. A dnes, v našem moderním světě, v našem osvíceném devatenáctém století, už na ně žádný rozumný člověk věřit nemůže. O tom je Sherlock Holmes skálopevně přesvědčen. Jenomže v malé vesnici Lamberley se zřejmě zastavil čas. Jak jinak si vysvětlit, že Johna Stocktona, potomka starého rodu St. Clairů, tu považují za upíra nejenom prostí venkované, ale i místní vikář, a dokonce i světaznalý majitel velkého panství? Je ovšem pravda, že události, které se ve vsi od Stocktonova příjezdu dějí, lze sotva označit za radostné, a nenávist místních vůči jejich původci nebezpečně narůstá. Jen proto jede Holmes do Lamberley. Zabránit tragédii. Zabránit, aby tomu muži někdo proklál srdce kůlem.