Filmy žánru: Pohádky
Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni (Jak sevci zvedli vojnu pro cervenou sukni) 1990
Filmová verze večerníčku O KUBOVI A STÁZINĚ (1988) na motivy knihy Václava Čtvrtka. Pohádkové vyprávění o jičínském ševcovském tovaryši Kubovi, který musel na vojnu až do Vídně, domýšlivém knížecím správci Kolomajzníkovi, vodnících, samotném císaři pánovi a Stázině, které tolik slušela červená sukně.
Láska na vlásku (Láska na vlásku) 2014
Na kráľovskom hrade sa princ Matej cíti ako väzeň. Otec ho prinúti zasnúbiť sa s princeznou Beatrix, ktorú nemiluje. Matej využije náhodné stretnutie s tulákom Tomášom, ktorý je jeho identickým dvojníkom. Chlapci si vymenia šaty a dohodnú sa, že si na jeden deň vyskúšajú život toho druhého. Ráno Mateja neprávom obvinia z krádeže a uväznia. Tomáš musí zostať na hrade a aj keď sa snaží presvedčiť kráľa, že nie je pravým princom, nik mu neverí. Obaja chlapci sa musia postaviť zoči voči svetu, ktorý dosiaľ nepoznali, dospieť a naučiť sa niesť zodpovednosť za svoje rozhodnutia. Odmenou im bude, že obaja nájdu pravú lásku.
Princezna a písař (Princezna a písař) 2014
Královský písař Janek (Matouš Ruml) a princezna Amálka (Monika Timková) myslí hlavně na různé legrácky a vylomeniny. Na hradě se chystá slavnost a vše se zdá zalité sluncem. Právě v tu chvíli se ale objeví temný mrak v podobě tří bohatých návštěvníků v čele s urozeným panem Dietrichem. Podivná krádež jejich truhlice plné drahých kamenů, ze které je obviněn Janek, uvede události do pohybu. Aby si Janek zachránil život, musí z království zmizet. Amálka, jejíž ruku si nárokuje Dietrich jako náhradu za ukradený poklad, ho brzy následuje. Společně musejí najít pravého viníka loupeže, jejíž kořeny sahají hluboko do minulosti, odhalit záhadu tajemného znamení na Dietrichově paži i napravit jednu dávnou křivdu. Přitom oba zjišťují, že jsou si čím dál tím bližší a láska na sebe nenechá dlouho čekat. Jenomže pronásledovatelé jsou jim v patách…
Kdyby byly ryby (Kdyby byly ryby) 2014
Pohádka o tom, jak je důležité mít svého rybodlaka, a taky o tom, jak překonat osudovou kletbu i kouzla, která je snadné zneužít.
Království tří rybníků postihla zlá kletba. Nadsmyslné bytosti odčarovaly ze zdejších rybníků všechny ryby, aby vytrestaly domýšlivého krále Boleslava. Jenže tento trest se obrátil především proti poddaným. Zmizení ryb, hlavního domácího produktu, je zbavilo tradiční možnosti obživy a zlikvidovalo jejich živnosti. Svou nespokojenost dávají stále hlasitěji najevo.
I uvnitř královské rodiny se zahušťují vztahy. Králova dcera, princezna Lidunka, má úplně jinou představu o životě než její macecha. Chce navazovat na tradiční úlohu, kterou mladé ženy v tomto království vždy naplňovaly, ale stává se jednou z hlavních postav dění, v němž se o své místo na výsluní přetahuje několik vychytralých podvodníků. Nejvíc podfukář a zloděj Nikdáš, který nadsmyslným bytostem ukradl kouzelný proutek a má najednou v rukou velkou moc.
V pravý čas se ale objeví mladý rybář Ludvík. Bude to právě on, kdo překoná kletbu, zachrání království a získá ruku princezny?
Lucerna (Lucerna) 1967
Plejáda hereckých osobností v klasické národní báchorce A. Jiráska.
Jiráskova „Lucerna“ je z jeho her nejznámější a nejhranější. Využili ji i tvůrci televizní. Ve druhé polovině šedesátých let vznikl zdařilý přepis s pozoruhodně vystiženou atmosférou realisticko-pohádkového motivu předlohy. Na filmovém pásu je tak zachyceno herecké mistrovství Jana Pivce v roli pana vrchního ze zámku, muzikantů v podání Bohuše Záhorského a Vladimíra Menšíka, Zdeňka Štěpánka a Josefa Kemra v postavách vodníků Ivana a Michala.
Televizní podoby Lucerny měla premiéru na Štědrý večer roku 1967 a každá repríza jen potvrzuje, že jde o vynikající inscenaci.
Deváté srdce (Deváté srdce) 1979
Potulný student Martin se přihlásí, že uzdraví princeznu Adrianu, která trpí podivnou nemocí. Netuší, že princezna je v moci mocného čaroděje Aldobrandiniho, který si připravuje omlazovací elixír z krve devíti lidských srdcí. Podaří sa Martinovi čaroděje porazit?
Film měl společný rozpočet, a také částečně dekorace, se snímkem „Panna a netvor“. V ateliéru č. 6 na Barrandově vytvořil architekt Vladimír Labský multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů „Panna a netvor“, „Tajemství Ocelového města“ a „Kočičí princ“.
Jak se budí princezny (Jak se budí princezny) 1978
Ještě před narozením královské dcery jedou král s královnou do zpustlé tvrze – v ní žije královnina sestra, už spoustu let odloučena od světa. Když si král vybíral ženu, dal přednost Elišce a zlá Melánie od té doby myslí jen na pomstu – o smíření ani teď nestojí. Po narození dcerušky Růženky vyřkne kletbu: Růženka se má píchnout do prstu, na věky usnout a celé království s ní Růženka roste do krásy a všechny špičaté předměty jsou z jejího dosahu odstraňovány, sama nesmí ani na krok. Pro jistotu jí rodiče, hned jak dosáhne patnácti let, seženou ženicha. Je jím princ Jiří ze sousední země, který přijede na námluvy i se svým bratrem Jaroslavem…
Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert (Dalskabáty, hrisna ves) 1976
Ano, zapomenutý čert spolu s Marijánou Plajznerovou přijdou z české báchorky, aby potěšili naši mysl. Aby promluvili slovem jadrným a šťavnatým o historkách, jaké nás určitě nepotkají. Hubatá, rozdováděná Plajznerka, jíž hraje v těle snad každá žilka touhou po hutném krajíci štěstí, krotí a cepuje zapomenutého čerta, aby z něho byl „pracovitej a poctivej muskej“, který by se uměl pořádně ohánět s kovářem u kovadliny i v Plajznerčině malém hospodářství. A aby jí pomáhal zmáhat všechny světské nástrahy, pomluvy a nepřejícnost sousedů. Trepifajksl z výřečnosti téhle povedené ženské brzy pochopí, že jako člověk na tom bude mnohem líp než jako starý, opelichaný čert. A proto se o to člověčenství pokusí, zcela v duchu českých pohádek. Vždyť takhle ho může čekat daleko více lákadel než od pekelného knížepána.
O zapomnětlivém černokněžníkovi (O zapomnetlivém cernoknezníkovi) 1991
Moderní pohádka, která spojuje pohádkové prvky se současnou životní realitou a je zároveň i filmem o filmu. Děj se odehrává v barrandovském studiu. Devítiletá Maruška čte ve škole slohovou práci o tom, jak byla se třídou na exkurzi ve filmových ateliérech a jak se tam setkala s opravdovským“ černokněžníkem, který byl ovšem hrozně zapomnětlivý. Ona a její kamarád Honzík dostali do rukou jeho kouzelnou kouli, kvůli níž se stalo plno neuvěřitelných věcí…
Nezbedná pohádka (Nezbedná pohádka) 1976
Řekne-li se Nezbedná pohádka“ nepochybně vás napadne, že ji nemohl vymyslet nikdo jiný než Josef Lada, mistr na pohádky naruby. A je to tak. Žádný odvážný princ, ale princezna Máňa bude z pekla vysvobozovat nevinného Honzu a udělá tam takový pořádek, že na ni čerti budou jen neradi vzpomínat.
