Archivy blogu

Zvěd (Der Scout) 1983

Do poklidné indiánské vesnice vtrhne oddíl kavaleristů a plukovník oznámí náčelníkovi následující: stádo koní je zabaveno a indiáni mají vyčkat přesídlení do rezervace. Indiáni vědí, že jediným východiskem je pro ně odejít do Kanady, ale dlouhou cestu nemohou bez koní s dětmi a ženami vykonat. Podnáčelník Bílé Pero se rozhodne získat koně zpět. Lstí se dostane ke kavaleristům jako jejich zvěd. Brzy však v některých vojácích vzklíčí podezření, že jejich nový zvěd má něco za lubem, a když se podruhé tajně vyplíží z jejich tábora, sledují ho. Po návratu do tábora je Bílé Pero odhalen a odsouzen – má být zastřelen. Poprava je však provedena slepými náboji, což zařídil seržant, který Bílému Peru vděčí za svůj život. Major však vše odhalí a vyhrožuje seržantovi válečným soudem. Jednotka se blíží k pevnosti Fort Lapway, kde, jak doufá, má nalézt zázemí a ochranu. Situace je však jiná…

Psycho II (Psycho II) 1983

Třiadvacet let poté, co byl Norman Bates uznán duševně chorým pachatelem dvojnásobné vraždy a zmizel za branami psychiatrického ústavu, byl lékaři uznán za vyléčeného a přes protesty některých lidí propuštěn. Kvůli snížení státního rozpočtu však Normana nečeká žádná mezistanice, která by mu ulehčila návrat do normálního života a také není určen žádný sociální pracovník, který by ho občas navštívil. Norman se vrátí zpět do starého gotického domu nad Batesovým motelem a najde si práci v kuchyni blízkého motorestu jako umývač nádobí. Spřátelí se se sympatickou číšnicí Mary, která dokonce souhlasí, že se k němu nastěhuje. Jenže pak to začne znovu. Jeho dávno mrtvá matka mu začíná telefonovat a zanedlouho dojde k první vraždě. Není divu, Norman, který vypadá jako by se snažil žít v klidu, je neustále pronásledován sestrou své dávné oběti (pamatujete na slavnou vraždu ve sprše?) a navíc se dovídá, že jeho matka ve skutečnosti jeho matkou nebyla. Není divu, že se mu vrací znepokojivý pohled a mrtvých přibývá. Zda však vraždí Norman nebo někdo úplně jiný, to zdaleka není jediné překvapení, které vás v závěru filmu čeká.

Pan máma (Mr. Mom) 1983

Jack a Caroline sú dvojica, ktorá si celkom slušne žije, lenže Jack náhle príde o prácu. Dohodnú sa, že Jack zostane doma a bude sa starať o domácnosť, pokiaľ je ona v práci. Ibaže – Jack sa ešte nikdy predtým nestaral o domácnosť a nemá ani tušenia ako na to.

Tisícročná včela (Tisícročná včela) 1983

Sága murárskeho rodu Pichandovcov odohrávajúca sa prevažne na malej slovenskej dedine zachytáva časový úsek tridsiatich rokov (1887 – 1917). Prvá časť zachytáva život Martina Pichandu v časoch rozvoja murárskeho remesla, v druhej časti sa do popredia dostáva jeho syn Samo, žijúci v období vyostrujúcej sa spoločensko-politickej krízy, ktorá napokon vyústila do 1. svetovej vojny… Fascinujúca rodinná sága na motívy románu Petra Jaroša je divácky najúspešnejšou v histórii domácej tvorby…

Návrat černého hřebce (Návrat černého hřebce) 1983

Pokračování úspěšného filmu o přátelství malého chlapce a krásného černého koně. To přátelství začalo v roce 1946, když americký kluk Alec a hřebec, kterému chlapec začal říkat Black, jako jediní přežili námořní katastrofu. O rok později však do New Yorku připlouvá berberský šejk Abu Ben Išak se svou vnučkou Tabari. Přijeli si pro svého hřebce Šetan a ví, že musí jednat rychle, protože zahlédl v přístavu svého nepřítele Kurra, náčelníka Uruků, a ví, že i on se chce koně zmocnit. V severní Africe se totiž chystají velké závody a Šetan je jedním z favoritů. Proradnému Kurrovi se nepodaří vylákat koně ze stáje, a tak stáj zapálí. Alecovi se naštěstí povede vyvést černého hřebce včas ven. V nastalém zmatku se sice podaří Išakovi koně zmocnit, ale Alec je zahlédne a na posledních chvíli naskočí do jejich náklaďáku. Marně mu Išak v přístavu vysvětluje, že Šetan je jeho kůň a musí se vrátit do své rodné stáje. Chlapci se podaří proniknout na palubu hydroplánu, dostane se do Casablancy a jeho cesta pokračuje s pomocí arabských kluků. Kurr, který mu slíbí, že jej za koněm odveze, jej však nechá napospas osudu v poušti. Naštěstí jej sveze přeplněný autobus a v něm se Alec setká s Tuaregem Rajem, který také jede na závody a stane se jeho dalším pomocníkem na cestě za milovaným hřebcem. Uniknou pronásledování Uruků, podaří se jim po vysilujícím pochodu přejít poušť a nakonec se dostanou do sídla Ben Išaka. Ten jej přivítá jako hosta, ale nechce mu koně vydat. Závod pojede šejkova vnučka Tabari, která je nejlepším jezdcem kmene. Kůň ji však několikrát shodí a poslouchá jen Aleca. Než je závod odstartován, dostane se kůň i Alec znovu do Kurrova zajetí, podaří mu však uprchnout, Išak nakonec souhlasí, aby jel závod Alec. Ještě je tu ovšem záludný Kurr, který během závodu neváhá použít těch nejšpinavějších metod, aby zabránil Šetanovi s Alecem závod vyhrát. Dobrodružný snímek určený mladším divákům vznikl, stejně jako první díl, v produkci známého Francise Forda Coppoly a také se odehrává ve stejném duchu. Námětem byl román Waltera Farleye a režie se tentokrát ujal Robert Dalva, který u prvního dílu pracoval jako střihač. Vedle nádherné africké přírody a ušlechtilých koní hrají ve filmu hlavní roli Kelly Reno jako Alec Ramsey, Vincent Spano a další.

Jentl (Yentl) 1983

V nádherně vykresleném příběhu o mladé a nezávislé ženě, která je donucena se vydávat za chlapce, aby ukojila svoji žízeň po vědění, ztvárnila hlavní roli Barbra Streisand. Režisérský debut Barbry Streisand Jentl představuje hudební adaptaci příběhu židovského spisovatele Isaaca Bashevise Singera. Jentl (Barbra Streisand) je mladá žena, která touží jen po tom moci studovat Písmo. Protože je však žena, je jí tato možnost odepřena. Rozhodne se tedy vydávat za mladíka jménem Anshel a začíná vysněná studia. Brzy se sblíží se svým spolužákem Avigdorem (Mandy Patinkin) a nakonec se do něj zamiluje. Svou pravou identitu však ukázat nemůže, neboť to by znamenalo konec studií. Avigdor miluje Hadass (Amy Irving), ale náboženská pravidla mu zakazují si ji vzít. Pokouší se tedy dát ji dohromady s Anshelem, následkem čehož se Hadass do Anshela zamiluje. Snímek získal čtyři nominace na Oscara, včetně dvou za nejlepší píseň, a podle mnohých se pro Barbru Streisand jedná o životní roli. Český příspěvek se ve filmu projevuje především známými exteriéry, které podporují tento půvabný a citlivý příběh polské židovské dívky, která, přestože jí to tvrdá pravidla víry zakazují, touží po vzdělání.

U konce s dechem (Breathless) 1983

Richard Gere se představuje jako zlodějíček Jesse, který v kradeném autě narychlo opouští Las Vegas a na cestě do Los Angeles zastřelí policistu. Pomalu se kolem něho začíná stahovat kruh, ze kterého není úniku a vyvolává jen další zločiny…

Zelig (Zelig) 1983

Poněkud výjimečné místo ve filmové tvorbě amerického spisovatele, herce, scenáristy a režiséra Woodyho Allena zaujímá snímek Zelig. Hlavním hrdinou je jistý Leonard Zelig, jehož životní příběh údajně ve 30. a 40. letech dvacátého století vzrušoval celou severní Ameriku. Je to v podstatě nešťastná osobnost, jejíž hlavní touhou bylo zařadit se, patřit do lidské společnosti. Tato touha se projevuje postupně zcela jedinečným způsobem, nazvaným chameleonství. Leonard Zelig je totiž ve snaze sounáležet, schopen potlačit svoji identitu a přijmout na sebe podobu jiných lidí. Již v řadě předchozích titulů Woody Allen prokázal širokou mnohotvárnost a plasticitu své představivosti a tvůrčí fantazie, tentokrát příběh smyšlené postavy vytváří s jakýmsi důrazem na věcnost a historickou objektivitu. Tomuto záměru přitom působivě napomáhají fiktivní archivní záběry a výpovědi těch, kteří se se Zeligem někdy setkali: psychiatrů, filozofů, celebrit té doby (takže jej vidíme se skutečnými americkými prezidenty Coolidgem a Hooverem či slavným dramatikem Eugenem O’Neilem). Film ale nabízí více, než pouhé zachycení ojedinělého a senzaci slibujícího jevu, dotýká se ošidnosti popularity a někdy také nepříliš pozitivní role sdělovacích prostředků v osudu jedince.

Vražedný víkend (The Osterman Weekend) 1983

Nic není, jak vypadá na první pohled. Drama ze zákulisí sdělovacích prostředků a mezinárodní špionáže.John Tanner, populární speakr televizních show, je obviněn zástupcem CIA, že se v jeho domě scházejí zástupci špionáže jiných zemí. Aby se vykoupil“ z obvinění, k němuž jsou mu předkládány důkazy, přistoupí Tanner na to, aby další schůzka byla pod kontrolou pomocí utajených videokamer. Nevědomky tak rozpoutá doslova peklo, v němž se ocitne i jeho vlatní žena a děti… Film podle románu natočil známý americký režisér (, , , , ). Úlohu Johna Tannera ztvárnil , roli agenta CIA hraje . Hudbu k filmu připravil .

Vánoční příběh (A Christmas Story) 1983

Blíži sa čas Vianoc a malý Ralph (Peter Billingsley) má veľký sen. Chcel by dostať pod stromček prekrásnu pušku Červeného jazdca komiksového hrdinu, ktorú chodí obdivovať pred výklad obchodu. Ralph nevie, ako by mohol rodičov presvedčiť, aby mu pušku kúpili. Mama je zásadne proti, bojí sa, aby si puškou neublížil a považuje ju za veľmi nebezpečnú. Vianoce sa však nezadržateľne blížia, nuž Ralph nezaváha a rozhodne sa navštíviť aj samého Santa Clausa v obchodnom dome v nádeji, že vyhovie jeho žiadosti a splní mu sen o vytúženom darčeku. Podarí sa malému Ralphovi uspieť…?