Archivy blogu
Lidé z metra (Lidé z metra) 1974
Trojice banálních, námětově i realizačně rozpačitých povídek se odehrává kolem výstavby pražského metra a svým budovatelským laděním spadá do okruhu typicky normalizačních látek, jimiž si někdejší příslušníci nové vlny museli vykupovat svou pomýlenost. Velice mělce zachycuje privátní osudy lidí na pozadí velké stavby, ať již je to milenecká dvojice zvažující pokračování svého vztahu, zlepšovatelský nápad, který pomůže dohnat zpoždění, nebo nález středověkých mincí. Režisér Jaromil Jireš těmito třemi historkami z budování první linky pražského metra splnil povinné normalizační pokání.
Stavisky (Stavisky) 1974
Jean-Paul Belmondo v roli muže, který se stal legendou. Serge Alexandre Stavisky ukrajinský emigrant začínal ve Francii jako malý podvodníček a postupně se vypracoval na muže, jenž významně ovlivňoval francouzské hospodářství i politiku. Jeho finanční machinace, do kterých byli zapleteni nevýznamnější průmyslníci, stejně jako vysocí politikové vyvrcholila tzv. Aférou Staviského“, která ve třicátých letech minulého století otřásla celou Francií a v roce 1934 vyvrcholila pádem vlády. Stavisky, muž mnoha tváří, elegán s vytříbeným vkusem, se obklopoval krásnými věcmi i ženami, měl pár přátel a mnoho nepřátel. Alain Resnais ve svém filmu Stavisky zachytil domnělý průběh této aféry, strmý vzestup jejího aktéra, který končil nejhlubším pádem. Stavisky spáchal sebevraždu. Do hlavní role obsadil režisér Jeana-Paula Belmonda, který se podílel zároveň na financování filmu.
V každém pokoji žena (V každém pokoji žena) 1974
Plejádu hrdinek přebývajících v provizoriu někdejších Ženských domovů spojuje jeden rys – většinou se cítí osaměle. Některé si na tento stav zvykly a rezignovaly, jiné stále věří ve šťastnější budoucnost… Režisér Jaroslav Balík, opírající se o scénář Jana Otčenáška, načrtává různorodé osobnosti odlišující se věkem i povahami, avšak výsledek příliš strhující není. Film je zbytečně zatížen upovídaností a ani vypravěčská nápaditost nepatří k silným stránkám.
Vůně ženy (Scent of a Woman) 1974
Vojenský kadet doprovází slepého, na jednu ruku ochrnutého kapitána Fausta Consola na týdenní výpravě z Turína do Neapole. V Římě navštíví Fausto kněze, jehož žádá o požehnání. V Neapoli se sblíží s jedním důstojníkem, který je rovněž nevidomý, a najde v něm dobrého kumpána do hospody. Podělí se o své životní příběhy… V Neapoli žila Sára do níž byl Fausto zamilovaný a která s ním v minulosti špatně zacházela. Oba poté zosnují plán.
Klasické příznaky (Klasické příznaky) 1974
Žárlivost může být někdy roztomilá, nesmí se však brát tak vážně… Čeněk se svěřuje příteli Mojmírovi s podezřením, že je mu jeho žena Eliška nevěrná. Usuzuje tak z řady klasických příznaků. Když dorazí domů Mojmírova žena Lidka , pozoruje tytéž příznaky i na ní. Společně pak oba pánové sledují Lidku, jak tajně odchází z domu a nasedá do taxíku s neznámým mužem. Z žalu se uchylují k lahvi alkoholu a v opojení se rozhodnou zařídit si společný život bez žen. Uprostřed jejich plánování se však Lidka nečekaně vrací domů…
Křeslo pro gladioly (Křeslo pro gladioly) 1974
Když se po koutech sesbírá trápení, přidá se zbytečná slza, hloupé hádky a naschvály a všechno se to zahodí do koše na odpadky, když se pokoj rozsvítí úsměvy, špetkou humoru a pochopení – potom doma zavládne opravdová pohoda. A není to vůbec těžké! Stačí jen, abychom si našli v denním ruchu a shonu chvilku času jeden pro druhého – o tom vypráví i dnešní příběh O. Krejčové, který natočila v roce 1974 režisérka a do hlavních rolí obsadila (matka), (otec), (dcera) a (teta Zdena).
Alice už tu nebydlí (Alice Doesn’t Live Here Anymore) 1974
Alice žije s manželom a dospievajúcim synom. Jej manželstvo nie je práve ideálne, už nie je najmladšia a za celé roky strávené v domácnosti akosi zabudla na sny z mladosti, kedy chcela byť speváčkou. Keď jej manžel náhle pri autonehode zomrie, Alice musí čeliť osudu sama. Je bez peňazí a nevie, ako sa postarať o syna Tommyho. Jej jedinou zbraňou je odvaha a viera, že sa raz vráti do rodného Monterey v Kalifornii. Predá dom i skromný majetok a spolu s Tommym sa vydajú na cestu. Ich prvou zástavkou je Phoenix, kde si Alice nájde miesto speváčky. Hoci nový život nie je bezproblémový, konečne Alice robí to, po čom celý život túžila. Spieva v bare a publikum ju má rado. Zapletie sa však s mladíkom, z ktorého sa po krátkom čase vykľuje násilník. Zo strachu Alice s Tommym utečie z mesta a na ďalšej zastávke sa zamestná v Tuscone ako čašníčka. Tu spoznáva majiteľa neďalekého ranču Davida. Hoci David sa Alice vytrvalo dvorí, ona už nemá najmenšiu chuť na ďalšie problémy… Režisér využil melodramatický námet na vyrozprávanie príbehu o neprikrášlenej realite amerického sna. Jeho Alice Hyattová (v podaní Oscarom ocenenej ) je na ceste za svojim snom občas hysterická, inokedy veselá, je naivná i prezieravá, miestami prepadá zúfalstvu a opätovne nachádza vieru a nádej, aby na konci pochopila, že sen, za ktorým sa naháňala, má vlastne na dosah ruky.
Králův kalich (Králův kalich) 1974
Epizoda ze života Jiřího z Poděbrad, posledního krále z českého rodu… Hra zachycuje úsek ze života Jiřího z Poděbrad od korunovace po úmrtí (1458–1471) a vytváří tak portrét pozoruhodného panovníka, jehož jméno zářilo jako symbol české státnosti, jako symbol vítězného vojevůdce a rozvážného státníka mohutné, složité a rozporuplné osobnosti uprostřed velmi dramatického patnáctého století. Třináct let samostatné vlády chtěl ze všech sil uhájit to, co vybojovalo husitství chtěl to uhájit i v době a v prostředí, které naopak chtělo s husitstvím zúčtovat. Právě v této napjaté době vznikla Poděbradova myšlenka vytvořit spolek panovníků, kteří by konflikty řešili dohodami a smlouvami, a ne válkou. I jako otec přinesl oběť své milované zemi, když korunu českého krále nepředal svému synovi, ale polskému králi Vladislavovi. Ne nadarmo jej František Palacký nazval knížetem míru“.
Stone (Stone) 1974
Sydneyský detektiv Stone vyšetřuje vraždu několika členů nelegálního motorkářského gangu GraveDiggers. Skupina vedená veteránem z vietnamské války Undertakerem mu dovolí, aby se přidal do jejích řad a předstíral, že je novým členem. Stone opouští svou bohatou přítelkyni Amandu a postupně se začíná ztotožňovat s Undertakerem a jeho kumpány. Po dalších násilných střetech s konkurenčním gangem Černí jestřábi, který je z vražd obviňován, odhalí rozsáhlé politické spiknutí. Když vyjde najevo pravda, musí Stone volit mezi svou prací a loajalitou ke GraveDiggers.
Marseillská smlouva (The Marseille Contract) 1974
Dva muži na dvou stranách zákona – jeden cíl… Jsou jistá pravidla, která by se neměla porušovat. Jedním z nich určitě je, že policie by se neměla spolčovat se zločinci. Šéf amerického protinarkotického úřadu v Paříži si však zřejmě myslí něco jiného, nebo je přesvědčen, že účel světí prostředky. Lidé jistého velkého bosse, obchodujícího s drogami, totiž právě zabili jeho kolegu. A on ví, že běžnými úředními postupy na tohoto řádného občana“ nemůže, přitom je ovšem odhodlán společnost této škodné jednou provždy zbavit. Sáhne tedy k řešení v policejní praxi ne tak zcela běžnému. V hlavních rolích dvě hvězdy stříbrného plátna: a .
