Archivy blogu

Borisek, malý seržant (Maleňkij seržant) 1975

I v československé kinematografii vznikla řada naivně patetických příběhů o malých dětech ocitnuvších se ve válečné vřavě. V nyní uváděném filmu, natočeném ve spolupráci s běloruskými filmaři, je hrdinou desetiletý sirotek, jehož se ujme otcovsky ujme celá ruská jednotka. Chlapec tam odhodlaně slouží jako zdravotník. Když společně s vojáky dojde do Čech, setká se s matkou vojáka, jehož skonu viděl, ale dlouho nenachází odvahu říci jí krutou pravdu…

Otevři oči (Otevři oči) 1975

Půvabná Kristina , jejíž rodiče žijí dlouhodobě pracovně v cizině, zůstane doma sama se svou mladší sestřičkou. Nešťastnou náhodou při automobilové nehodě zraní mladého studenta Milana Presla . Od té doby trpí výčitkami svědomí, protože si myslí, že mladíkovi, který po zranění kulhá, způsobila životní trauma. Půjčuje mu peníze, nechává ho dokonce přespat ve vile. Nepozná, že ji mladík využívá, protože se do ní zamiloval. Jenže Kristina zrovna potkala někoho, s nímž si dovede představit společný život… Komorní příběh v roce 1975 natočila režisérka s v hlavní roli.

Stoupenci Šaolinu (Hong quan xiao zi) 1975

Zbrklý mladý mistr bojových umění Kuan přijme práci v továrně na textil, kde ho jiný učedník uctívaného šaolinského učení varuje před nepřátelské bojovníky z klanu Manču, kteří vedou další blízkou výrobnu. Mezi dvěma soupeřícími tábory se rozhoří bitva, v níž se Kuan stane pravou rukou svého šéfa, ale postupně je odlákán nabídkou bohatství. Brzy podstoupí jeho schopnosti zkoušku – jeho soupeři rozdávají tvrdé údery a ovládají smrtelný Zámek železného prstu, který může zabít člověka za chůze. Tato akční podívaná, jeden z vrcholů kung fu filmové historie,udělala hvězdu z hlavního herce Alexandra Fu Shenga (Wu lang ba gua gun, Ying xiong wei lei) a nadále zůstává opravdovou perlou moderní akční kinematografie.

Tam, kde hnízdí čápi (Tam, kde hnízdí čápi) 1975

Režisér Karel Steklý se v 70. letech zařadil mezi ty umělce, kteří urputně, byť málo přesvědčivě hájili normalizační režim. V tomto na vesnici zasazeném snímku, který se odehrává ve dvou časových rovinách, ukazuje, jak čestní komunisté, jejichž přesvědčení bylo upřímné, to vždy měli těžké. V éře stalinismu je ohrožovaly přehmaty, v krizovém období o patnáct let později se stali terčem pravicových sil. A režisér zdůrazňuje, že není náhodné, že právě ti největší dogmatici z 50. let se později stali stejně zákeřnými obroditeli. Do dneška zůstal z celého propagandistického eposu, realizačně velice toporného, jen hluše proklamativní výkřik. Na začátku a na konci filmu zazní báseň Miroslava Floriana Kdybych byl jen trávou.

Bucktown, město zločinu (Bucktown) 1975

Do městečka Bucktown přijíždí Duke Johnson (Fred Williamson) na pohřeb a převzetí dědictví svého zemřelého bratra. Jelikož musí ovšem díky papírování ohledně závěti ve městě na pár desítek dnů zůstat, dovídá se nepěkné věci o praktikách místního policejního sboru, se kterými se rozhodne učinit přítrž. Povolá si proto do města staré známé, a poprosí je o pomoc s vyřízením těchto neodkladných povinností. Tahákem k jejich uskutečnění je jistě i jeho snaha o přesvědčení sexy vdovy Arethy (Pam Grier), že Duke není jen sobecký bratr z města, který jen přijel prodat a zpeněžit bratrovu hospodu.

Falešně obviněný (Framed) 1975

Na konci světa (Na konci světa) 1975

Vybraní vojáci základní služby v 50. letech v malé pohraniční jednotce střeží oddaně západní hranici, bojují s narušiteli a odhalují síť jejich pomahačů…

Cikáni jdou do nebe (Tabor uchodit v nebo) 1975

Příběh je situován do rómského prostředí. Zobar v předvečer Nového roku a současně i nového století s přáteli krade koně důstojníkům v kasárnách a prodává je. Vojenská hlídka ho zraní, ošetřuje ho Rada, o které se povídá, že umí čarovat. Rada zmizí a když ji zamilovaný Zobar znovu uvidí, prosí ho, aby ji nechal. Zobar dále krade koně, hledají ho vojáci, kteří při tom zpustoší tábor. Zobar má být oběšený, a přímo z šibenice skočí na koně a zachrání se. Rada mu vyzná lásku, Zobar žádá v tábore o její ruku, ale nechce se vzdát vlastní svobody. Když se mu Rada vysměje, bodne ji nožem a jeho zezadu probodne Radin otec Danillo. Milenci v objetí padají na zem…

Stepfordské paničky (The Stepford Wives) 1975

Vítejte v ráji mužů. Americký film podle známého románu Iry Levina. Román oblíbeného amerického autora Iry Levina Stepfordské paničky (1972, česky poprvé 1975) má podobně jako jeho předchozí dílo Rosemary má děťátko ve svém středu ženskou postavu, která pod vlivem prostředí přestává rozlišovat, co je realita a co její zjitřená fantazie. Joanna Eberhartová uvítá nápad svého manžela Waltera, aby se z rušného Manhattanu přestěhovali do klidného connecticutského městečka Stepfordu. V novém bydlišti se všechno zdá být dokonalým, možná až příliš dokonalým, především manželky ostatních stepfordských mužů, které chodí vždy perfektně upravené a jejich jediným koníčkem je starost o domácnost a o manželovo blaho. Jako by ani nebyly z tohoto světa. Tvůrcem filmové verze (1975) byl anglický režisér Bryan Forbes (nar. 1926), který je u nás známý především dramatem z japonského zajateckého tábora Král Krysa (1965) a příběhem ochrnutého chlapce Běsnící měsíc (1970), obsadil do rolí ústředního manželského páru Eberhartových Katharine Rossovou a Petera Mastersona jejich dceru Kim ztělesnila Mastersonova skutečná dcera Mary Stuart Mastersonová (která se později sama stala známou herečkou). V úlohách dokonalých stepfordských paniček se objevují např. Paula Prentissová (Bobbie) a Forbesova manželka Nanette Newmanová (Carol). I když filmová adaptace nedokázala tak přesvědčivě jako předloha balancovat na tenké hraně mezi fikcí a realitou, vzniklo pozoruhodné dílo, které i po víc než třiceti letech dokáže zaujmout a také mírně vyděsit. Forbesova verze je každopádně mnohem vydařenější než její remake z roku 2004, který strašidelnou atmosféru originálu nahradil bujarou komedií.

Klec (La Cage) 1975

Pomsta zhrzené ženy, to je rafinovanost, krutost a šílenství.Julien, bohatý majitel stavební firmy, jede po letech navštívit svou bývalou ženu. Ta bydlí v domě s velkou zahradou kdesi na předměstí. Když Juliena požádá, aby zaparkoval vzadu za domem, nepřikládá tomu žádný význam. I to, že se náhle propadne v kuchyni do sklepa, považuje jen za náhodu. Překvapeně zjistí, že se ve skutečnosti propadl do klece, od které nemá klíč. Ten má jeho bývalá žena a rozhodně nemá chut’ ho použít. Chce si některé věci vyříkat, vyjasnit, možná i vyčítat, ale ví, jak to všechno chce skončit?