Archivy blogu

Fáze IV (Phase IV) 1974

Je možné, aby byli mravenci chytřejší než lidi? Dostáváme se do výzkumné laboratoře, kde jsou zkoumáni mravenci s velmi vysokou inteligencí. Ovšem nikdo netuší, co se děje venku. Mravenci se začínají chovat podivně a zaútočí. Ale chytří hmyzí zabijáci po čase pronikají i do laboratoře, kde chtějí pokračovat v zabíjení. Nyní musí vědci spojit své síly a znalosti a tyto monstra zničit.

Fantom ráje (Phantom of the Paradise) 1974

Rockový muzikál se v určitých okruzích stal kultovním filmem. Jedná se o nejnečekanější verzi Fantoma Opery, v němž uvidíte démonického hudebního producenta Swana, který ukradne práci naivního skladatele Winslowa Leache a donutí jej tak stát se Fantomem.

Letiště 1975 (Airport 1975) 1974

Boeing 747 společnosti Columbie, let 409, letící z Dallasu do Los Angeles se zdá být bez větších problémů. Jenže cesta se komplikuje, protože počasí v Los Angeles není dobré, a tak je let 409 odkloněn na letiště v Salt Lake City. Obchodník Scott Freeman letí se svým soukromým Beeachcraftem na obchodní schůzku v Boise do Idaho. Ale protože počasí zablokovalo celé západní pobřeží Spojených států, i on je odkloněn do Salt Lake City.  Řízení letového provozu v Salt Lake informuje Columbii 409, že na přistání má přednost před Freemanovým Beechcraftem. Když se Columbia 409 začne chystat na přistání, netuší, že se blíží tragédie. Obchodník Freeman je ve svém letadle postižen infarktem a nekontrolovatelně stoupá do letové hladiny Columbie 409. Beechcraft narazí do Boeingu 747 těsně nad sedadlem druhého pilota, vytrhne otvor, kterým je druhý pilot vytažen z letadla, zatímco trosky zabijí palubního inženýra a oslepí pilota letadla, kapitána Stacyho. Stacy je schopen ještě zapnout autopilota a spínač udržování letové hladiny předtím, než ztratí vědomí. Nancy Pryorová, letuška, pomůže kapitánovi z kokpitu a sama se vrací do pilotní kabiny. Informuje řídící věž v Salt Lake o stavu posádky a o tom, že v letadle není nikdo, kdo by ho řídil. Také informuje o škodách v kokpitu. Joe Patroni, viceprezident společnosti Columbia, je informován o situaci letu 409. Požádá o pomoc kapitána Ala Murdocka, hlavního leteckého instruktora společnosti Columbie, který je, shodou okolností, Nancyiným přítelem, i když jejich vztah je právě na bodu mrazu. Patroni a Murdock odlétají proudovým letounem do Salt Lake. Cestou komunikují s Nancy a dozví se, že autopilot udržuje letadlo ve vodorovném letu, ale nereaguje na zatáčení. Letadlo míří do hor Wasatch Range…

Egyptologové (Egyptologové) 1974

a  v televizním zpracování slavného humoristického románu a Roberta Conquesta… Komedie o mužích, kteří si založili Metropolitní egyptologickou společnost, aby si uchránili alespoň částečnou volnost od manželek. Dokonale vybudovaný aparát nejprve vzbuzuje v ženách naprostou důvěru. Pravidelně ve čtvrtek se pánové scházejí v budově společnosti, o víkendech jezdí na semináře. O tuto společnost se však začne zajímat i policie. A teprve shoda okolností přinutí ctihodné anglické gentlemany Metropolitní egyptologickou společnost rozpustit…

Člověk na houpačce (Man on a Swing) 1974

Lee Tucker , šéf maloměstské policie, který vyšetřuje vraždu, dostane nabídku pomoci od samozvaného jasnovidce. Když však policejní náčelník zjistí, že jasnovidec“ disponuje informacemi známými pouze policii, pojme podezření, že muž je do případu zapleten více, než dává najevo.

Zloději jako my (Thieves Like Us) 1974

V tomto Altmanově gangsterském příběhu, jenž vypráví o zamilovaných psancích odsouzených k smrti, hrají hlavní roli zločinci z doby Velké deprese T-Dub (Bert Remsen), Chicamaw (John Schuck) a Bowie (Keith Carradine), kteří po útěku z vězení vylupují banky. Nejprve se mezi jednotlivými loupežemi ukrývají u Dee Mobleyho (Tom Skerritt) a Keechie (Shelley Duvall) a následně u Mattie (Louise Fletcher). Stále senzačnější zprávy o jejich loupežích bez kapky krve je však donutí rozdělit se. Po autonehodě nechává Chicamaw zraněného Bowieho v péči Keechie a ti dva se do sebe zamilují. Bowie tak musí nalézt rovnováhu mezi svým poutem ke Keechie, loajalitou vůči svým kamarádům a samozřejmě potřebou získat peníze na cestu do Mexika. Pomalu se nad nimi stahují mraky a Bowie s Keechie drsným způsobem zjistí, že zlodějská čest má své hranice a že nakonec půjde o holý život. Snímek byl natočen stejně jako film noir They Live by Night (1949) Nicolase Raye na motivy románu Edwarda Andersona a scénáristé spolu s Altmanovými hereckými oblíbenci vlastně vytvořili žánrově mnohotvárný remake tohoto snímku s příchutí klasiky Bonnie a Clyde. Altman se v tomto filmu nezajímá ani tolik o násilnické kousky gangsterů, nýbrž s větším zaujetím sleduje příběh každodenního života svých filmových hrdinů, které ale vůbec neglorifikuje. Film ale ukazuje gangstery jako oběti společnosti a doby hospodářské recese, přepadení bank jsou zde do jisté míry projevem sociální rebelie a nesouhlasu s daným stavem. Brutalita, mrazivá ironie, ostré svícení, záběry přes zrcadlo či sklo, všudypřítomné hrající rádio, práce kamery zdůrazňující fragmenty emocí, expresivní detaily, smysl pro ironický nadhled i napínavou akci – to vše řadí snímek k tomu nejlepšímu z Altmanovy tvorby 70. let.

Uvězněný žár (Renegade Girls) 1974

Jacqueline Wilson je namočená do obchodu s drogami a po policejní razii putuje do ženské věznice. Nápravnému zařízení ovšem velí krutá ředitelka připoutaná na invalidní vozík, která pro tresty ve formě samotky či elektrických šoků nejde daleko. Elektrické šoky navíc provádí lehce narušený doktor, který má s polonahými vězeňkyněmi ještě jiné úmysly. Jacqueline ve věznici nachází spojence a plánuje útěk z vězeňského pekla.

Lenny (Lenny) 1974

V mnoha ohledech necenzurovaný životopisný film pojednává o , který patřil k nejslavnějším poválečným ikonám americké satiry a stand-up komiky. Provokatér, narozený jako Leonard Alfred Schneider, se nezastavil před ničím, a jeho vulgární, nicméně trefné anekdoty, řízené rytmem jazzové improvizace, si získaly oblibu široké společnosti, ať už byly namířené proti sexuálním stereotypům či politickému tyátru. Spolu s tím, jak Bruceova sláva na konci 50. let mohutněla, rostly showmanovy patálie se striptérkou, a později manželkou, Honey Harlowovou, ale též jeho problémy s drogovou závislostí. Zároveň jeho nepřehlédnutelné a buřičské výkony začaly přitahovat pozornost mravokárných spolků i úřadů, načež se pár musel vyrovnávat s puritánskou legislativou. Lenny Bruce se výrazným způsobem zasadil o svobodu projevu, kterou si dnes na mnoha frontách spojujeme s rozeštvanou Amerikou 60. let. Zaplatil za to ale krutou daň… Životopisné drama, obohacené o dokufikční styl, natočil výtečný choreograf, muzikálový režisér a tvůrce hudebních filmů (, , ). Snímek získal hned šest nominací na Cenu Akademie, naneštěstí roku 1975 měl silné soupeře, a to v podobě a . Navzdory tomu například za roli Honey Harlowové získala na MFF v Cannes ocenění za nejlepší herečku. Po v Lennym prokázal své chameleonské herecké umění, které dále rozvíjel ve filmech , či . O neukázněný hudební doprovod se postaral oscarový jazzman , jenž s spolupracoval už na muzikálu . Na syrovém ztvárnění Lennyho života nese svůj velký díl šerosvitná kamera , jenž ztvrdil“ obrazový naturel kriminálek a westernů s (, , , ). Autentický charakter vyprávění má původ především ve scénáři , který převedl Lennyho dramatický příběh na stříbrné plátno z vlastní broadwayské divadelní hry stejného jména.

Nemožné? Neznáme! (Impossible… pas français) 1974

Nezaměstnaní bratři si najdou práci u detektivní agentury a během stávky přepravců se nechají zatáhnout do bláznivého plánu na dovoz chemikálií do Francie.

Lidé z metra (Lidé z metra) 1974

Trojice banálních, námětově i realizačně rozpačitých povídek se odehrává kolem výstavby pražského metra a svým budovatelským laděním spadá do okruhu typicky normalizačních látek, jimiž si někdejší příslušníci nové vlny museli vykupovat svou pomýlenost. Velice mělce zachycuje privátní osudy lidí na pozadí velké stavby, ať již je to milenecká dvojice zvažující pokračování svého vztahu, zlepšovatelský nápad, který pomůže dohnat zpoždění, nebo nález středověkých mincí. Režisér Jaromil Jireš těmito třemi historkami z budování první linky pražského metra splnil povinné normalizační pokání.